Dnešní den se závodní tempo znatelně zklidňuje. Ráno se nemusí vstávat před slepicemi, v jídelním stanu se bude podávat kromě snídaně i oběd a jediná povinnost je se k večeru přesunout o tři sta kilometrů jižněji. Tímto přesunem opustíme území Maroka a přejedeme do sousedního státu Západní Sahara.

Silvestrovská noc prožitá v bivaku se oproti těm ostatním nijak zvlášť nelišila. Výjimkou bylo slavnostní jídlo. Grilované maso na ohni bylo výtečné a jako zákusek se podával sladký čokoládový dezert s malinami a šampaňským. Na plátně se, ke zpříjemnění večeře, promítaly pořízené záběry posádek rallye.

Poslední den v roce. Kdo by zde na to pomyslel. Okolní krajina k tomu nijak nevybízí, na místních lidech to také není nijak poznat a nás doposavad zajímají jen časy startů a příjezdu z a do etapy. Jaký je den v týdnu také z hlavy lovím jen matně, ale za to přesně vím, že dnes je třetí závodní den a v 7:58 musí být Tomáš s Vojtou na startu v plné polní.

Celou noc byla veliká zima. Ono ostatně celý včerejší den. Studený a vlezlý vítr nezastavilo ani několik vrstev oblečení. Po západu slunce se to ještě zhoršilo. Vojta vypadal jako eskymák při přípravě svého roadbooku a i my jsme střihali video v rukavicích. Spát jsme šli tak jak jsme byli oblečení a snažili se usnout. Docela to šlo. Zimou jsem se vzbudil jen asi dvakrát nebo třikrát.