I když jsem se letos poprvé zúčastnil kompletního Dakaru a závod byl pro mne obrovským zážitkem, který mne prostoupil od hlavy k patě, a i když jsem těch dojmů stále plný a už nyní přemýšlím, co udělat pro to, abych byl příště znovu u toho, nemohu se při srovnání letošní trasy i průběhu Dakaru s lety minulými ubránit dojmu, že letošní ročník nebyl ničím výjimečný.

29. ročník Rallye Dakar už je minulostí. V neděli se u Růžového jezera poblíž senegalského hlavního města odehrávala každoroční show, při které všichni soutěžící, kromě těch v těžkých kamiónech, najíždí na cílovou rampu, kde z každého okamžitě spadne únava z tisíců kilometrů nejtěžší rallye světa.

Ročník 2007 Rallye Dakar je v tuto chvíli již minulostí. Motory dnes zazněly naposledy, ceny pro vítěze jsou rozdány. V myslích nás všech, kteří jsme se postavili na start 29. ročníku nejtěžší rallye na světě, však vzpomínky na tento závod zůstanou navždy. Je nám líto všech těch, kteří neměli tu možnost spatřit cíl. V případě Dakaru si člověk nemůže být jistý ničím.

Noc v Tambakundě jsme strávili za zvuků bubnů. Zpočátku exotický zvuk se časem oposlouchal a tak někteří raději zvolili špunty do uší. V bezprostřední blízkosti bivaku vyrostla u příležitosti rallye menší tržnice. V průběhu odpoledne i večera jsme vídali závodníky, jak nosí nejrůznější dárkové předměty. Když jsme dokončili práce na autě, tak jsem se tam vypravil podívat.

Protože žádný souboj se nevzdává před koncem, Loprais Tatra Team získává díky Aleši Lopraisovi po drtivém a napínavém finiši celkový bronz, to vše ve svém premiérovém startu na nejtěžší rallye světa. Aleš tak pro Tatru získává medailové umístění po čtyřech letech a vrací značku TATRA zpět na samotný piedestal a příčky, kam ostatně Tatra vždy patřila.