S úsměvy a dobrou náladou, kterou nemohlo pokazit ani mrazivé pražské počasí, odjížděli členové KM Racingu vstříc nadcházející Rallye Dakar.

Nejprve je čekala šestihodinová cesta autobusem do Frankfurtu nad Mohanem, odkud už pokračovali s madridským mezipřistáním do Buenos Aires, kde 33. ročník nejslavnější vytrvalostní soutěže 1. ledna 2011 odstartuje.

Nejvíc do řeči bylo Josefu Macháčkovi, kterého od odplutí techniky a následné měsíční nečinnosti už očividně svrběly ruce. „Musím přiznat, že jsem byl chvílemi trochu nervózní. Ten měsíc klidu je po těch hektických týdnech docela zvláštní,“ pokyvoval hlavou.

Zároveň připustil, že má trochu obavy z toho, v jakém stavu najde v Delta Docku svůj čtyřkolový motocykl Yamaha. „Před měsícem při naloďování v Le Havru pršelo, proto jsem zvědavý, jestli vlhko nenapáchalo nějaké škody na elektronice. Dobré je ale to, že na čtyřkolce musím ujet z přístavu do Buenos Aires sto kilometrů. To nebude špatný testík. První etapa se jede bez měření, a tak i dalších téměř čtyři sta kilometrů při přejezdu do Victorie přijde vhod,“ říká spokojeně pětinásobný dakarský vítěz z let 2000, 2001, 2003, 2007 a 2009.

Extrémy jihoamerického léta

Někteří členové osmnáctičlenné výpravy před odjezdem v mrazu drkotali zuby a těšili se do jihoamerického léta. „V Buenos Aires je krásných devětadvacet. To se ohřejeme,“ usmíval třiapadesátiletý Machaček, ale pak upozornil na vrtochy počasí, které se bude měnit od takřka tropického v Argentině, přes vysokohorské v Andách až k extrémům chilské pouště Atacama.

„Před odjezdem jsem se díval na předpověď v nejsevernějším bodu trasy, kterým je Arica. Tam teď prší a je nějakých sedmnáct stupňů, což není žádná sláva. Okolo Nového roku se má počasí zkazit i v Argentině, takže nikdo přesně nevíme, co nás tam čeká. V roce 2009 kvůli dešti pořadatelé jednu etapa zkrátili a druhou dokonce zrušili. Nebudu ale malovat čerta na zeď, už se těším až se pojede. Hlavně na kopce a chilské písky, to budou zážitky,“ shrnul muž, který je ve stáji KM Racing největším želízkem na přední umístění.

Také Ivan Jakeš věří, že se zapojí do boje o příčky, o něž bojoval letos v lednu než ho ze soutěže vyřadil pád a zranění. „Těším se a doufám, že tenhle Dakar dopadne podle mých představ. Chtěl bych se zase přiblížit desítce nejlepších. Máme na to, ale všechno závisí na stavu techniky, navigaci a na štěstí,“ poznamenal slovenský člen KM Racingu, jenž v době letošní havárie figuroval na skvělém devátém místě.

Jak se naplní vize týmového bosse?

Podle jeho mínění je kvalita motorkářského pole srovnatelná s minulým ročníkem, ale výsledky soutěže prý může ovlivnit nově zavedená jednotná objemové kubatura do 450 ccm. „Tyhle motorky určitě budou náchylnější na poruchy než byly stroje s větším obsahem. Naproti tomu jsou lehčí, což má svoje plus třeba vzhledem k pneumatikám, nebo je dovolené měnit víc motorů. Bude to pro mě něco nového. Přiznávám, že na tak malé motorce jsem ještě nikdy nejel tak velkou soutěž, ale doufám, že si spolu budeme rozumět,“ pravil s úsměvem Jakeš.

Dobrá nálada čišela i z Martina Macíka, který má před sebou první Rallye Dakar, kdy nebude v roli závodníka, ale jako týmový boss bude řídit doprovodný kamion. „Já si hlavně přeji, abychom se všichni ve zdraví vrátili domů. Mimo to mám vizi, že Pepa Macháček vyhraje a Martin Plechatý bude za ním ve čtyřkolkách třetí. Motorkáři si ujedou svoje a Vlasta Vildman bude s kamionem do desítky. Když dojede, tak skončí v deseti. Z té velké konkurence v náklaďácích se podle mě většina vymlátí,“ rozpovídal Macík, jehož optimistický výhled zastavil až klakson autobusu oznamující odjezd.

min

< Předchozí		Další >