Po jeho letošním šestém vítězství rallye Dakar se poohlíží po zisku sedmého, což ale nebude mít vůbec jednoduché. Nutno podotknout, že letos vyhrál devět ze třinácti speciálek a posunul tak celkový počet etapových vítězství na úctyhodných 56 v jeho kariéře!

Jeho týmoví kolegové rovněž ujistili svými výkony, že v podstatě celý tým Kamaz je připraven na obsazení kompletního pódia a nechtějí tak dát žádný prostor svým konkurentům. Jsou tak beze zbytku připraveni obhájit letošní výsledek i proti přesile, které budou od začátku roku v Argentině a Chile čelit.

Po vážné havárii na testování ve francouzském Cleromt-Ferrand byl jeho závodní kamion okamžitě převezen na základnu v Tatarstánu, trochu kuriozně za pomoci jeho rivala Gerarda de Rooye a jeho transportního valníku na opravu a tudíž následně musí být transportován letecky do Buenos Aires místo poklidné plavby lodí přes Atlantik spolu s ostatními. Přes to všechno, Vladimír Čagin je muž kterého lze porazit, ale myšlenka na sedmý titul jej žene dál i přes všemožná příkoří. Má šanci sáhnou si na pomyslný titul "Car všech pouští" a to je něco, čehož by velmi rád dosáhl, obzvláště vezmeme-li v úvahu že Firdaus Kabirov již má dvě vítězství na svém kontě, jedno v roce 2005 a jedno v loňském roce. Také "Car junior", jak přezdívají mladému, 26-ti letému Eduardu Nikolaevovi, se zdá být velmi nadějným a pravděpodobně mu velmi brzy začne šlapat na paty. Svoje schopnosti mimo jiné prokázal v nedávno skončené Silk Way, kterou vyhrál. Dokončil tak svoje učení pod rukou samotného Čagina tím nejlepším možným způsobem a je možné, že týmová hierarchie se brzy změní a už jen samotný fakt, že dostal možnost řídit svůj první Dakar mnohé nasvědčuje.

Kamaz však není jediným, kdo si brousí zuby na pódiová umístění. Jak již asi víte, Gerard de Rooy je zpět po nedobrovolné absenci, kterou způsobila havárie na Silk Way v roce 2009. Nebude tak jen papírovým konkurentem, nýbrž skutečným a velmi těžkým. Spolu s ním uvidíme ve stejném týmu španěla Pepe Vila, kterého naučil něco málo z holandského stylu a třetím do party bude neméně zkušený Hugo Duisters.

Neméně ambiciózní však bude letos i Aleš Loprais, který do týmu přivádí staronového člena, Pepu Kalinu, s nímž Karel Loprais, Alešův strýc, třikrát stanul na místě nejvyšším. Dravý jezdecký styl Aleše spolu s klidnou a nesmírně zkušenou hlavou Pepy může být recept na modrou azzuru ruské sborné stejně tak oranžovou squadru holanďanů.

Podceňovat ale nesmíme ani ty jezdce, kteří nezaplňují titulní stránky, nicméně podávají stálé a vyrovnané výkony v průběhu celé rallye. Jedním z příkladů je Marcel Van Vliet (MAN), třetí v roce 2010 nebo Wulfert Van Ginkel (GINAF) či rodinný Sugawara team, který bude zpět v roce 2011 se dvěma kamiony Hino. Z českých kamiónů určitě bude pomýšlet na vyšší mety Marek Spáčil nebo brazilec Azevedo taktéž jedoucí s Tatrou. Osobně jsem zvědavý na Andreu Mayer do jaké míry bude svázána týmovou strategií v poskytování rychlé asistence především jejímu dlouholetému příteli Stephenu Peterhanselovi, či zda aspoň trošku nepodlehne závodníckému vábení a nezavzpomíná na staré časy, kdy spolu s Juttou Kleinschmidt proháněly mužské protějšky po písečných pláních Sahary a byly jim více než vyrovnanými soupeři.