Mezi lidmi na soutěži se o něm mluví s velkou úctou. Je to pan Někdo. Čech, Karel Loprais. Čech, který se významně zapsal do historie motoristického sportu, jeden z nejúspěšnějších a nejzkušenějších jezdců dálkových soutěží. U nás si to příliš neuvědomujeme, protože sdělovací prostředky věnují nesrovnatelně víc času a místa kdejakému průměrnému fotbalistovi nebo hokejistovi. Karel po té popularitě ani příliš netouží, je to člověk zcela jiné nátury.
Monsieur Dakar
Říkám to spíš proto, že si možná dostatečně nevážíme takových úspěchů, které nám po světě dělají dobré jméno. A nejen nám, ale i našim výrobkům. Možná je to i tím, že Loprais nejezdí na soustředění a přípravu do Brazílie nebo na Havaj, nevede zdlouhavé diskuse o tom, jestli mají soupeři lepší boty, on prosté sedne do Tatry a jede. A vyhraje Dakar! Je blázen, dobrodruh. Zatímco profesionální sportovec hodný naší veřejnosti si musí stěžovat, hádat se, soustřeďovat se na druhém konci zeměkoule, potom občas a spíš výjimečně něco předvést.
Karel je trochu zvláštní člověk. Při prvním setkání příliš uzavřený, až skoro nepřístupný. A vzápětí něčím překvapivým rozesměje společnost. Příliš nedává najevo emoce. Jirka Žák o něm tvrdí něco, co sedí: "Karel jede to svoje. On ví nejlíp, co jet. Kolem něho se může střílet, ostatní blázní, a on pořád jede. A vyhraje!" Tato charakteristika sedí. Tak trochu mi připomíná vyprávění o lidech, jakými byli Fangio nebo Clark. Samozřejmě, Dakar je o něčem jiném, ale třeba taková maličkost: Loprais přijede z etapy a většinou mechanici provedou jen běžnou údržbu. Nedovedu si představit, že by tento člověk dokázal svoji Tatru nějak "nešetřit"... I tímto mi připomíná zmíněná legendární jména Formule 1 . Poprvé startoval na Dakaru v roce 1986, před deseti roky. Za tu dobu zná každý kámen, všechny barvy pouště. Afrika je jeho závodnickým domovem.
"Objevovat Afriku je vášeň. Je to obrovský kontinent, který se nedá hned tak poznat. Já tady objevuji pořád něco nového. Afrika mě táhne, fascinuje. Letos je hodně nových etap, zase něco nového uvidím. Dakar jako takový, to je legenda, mýtus. Největší maratón. Ty ostatní, třeba Paříž-Peking jsou také těžké, také dlouhé, ale Dakar je jen jeden. Pokaždé je to určitá výzva, nikdo neví, co ho čeká. Dakar je i něco jako droga. Kdo to jednou zkusí, ten se sem většinou vrací. Těžko říct, čím to je. Jestli je to Afrikou, nebo lidmi kolem soutěže. Ale je to tak".
Jeho jméno je celoživotně spojeno s Tatrou. Nedá na ni dopustit. Z kabiny Tatry se dívá i na tento sport: "Neměnil bych. Proč taky. Máme dobré auto, máme s ním zkušenosti, známe se. Tatra nám sedí. Je nesmírně spolehlivá a dost rychlá. Samozřejmě, Kamazy jsou výkonnější a rychlejší, ale taková auta sem podle mě nepatří. To nejsou kamióny, to jsou závodáky, speciály, které sériové auto připomínají jenom tvarem. Prototypy by sem neměli pouštět. Tady přece jde o to ukázat, jak je to které auto dobré! Sériové, nebo k takové soutěži upravené. Pak se dá udělat obrázek o kvalitě" jízdních vlastnostech a dalších věcech. Už tady byl i DAF s výkonem přes tisíc koní, ale kdo to uřídí? Možná na dálnici, ale rozhodně ne v terénu. Mně se třeba líbí japonská Hina nebo Mitsubishi. To jsou opravdu sériová auta..."
Při vzpomínce na DAF se supervýkonným motorem si připomeňme první Lopraisovo vítězství na této soutěži. Byl to právě Dakar, v němž Holandan Jan de Rooy chtěl s tímto "nákladním" monstrem zvítězit v absolutní klasifikaci. Jeho stájový kolega stejný stroj nezvládl, došlo k tragické havárii, která stála jeden život. "Vzpomínám si na to, jako by to bylo dnes. Jeli jsme kolem místa nehody krátce po ní. Vypadalo to hrozně. Po příjezdu do cíle se mluvilo o tom, že zahynuli všichni tři, pak jsme se dozvěděli, že nehodu nepřežil "jen" Kees Van Loevezijn, navigátor, který byl při havárii z vozu doslova katapultován i se sedačkou. Nebylo nám dobře, vždyť ještě pár minut před startem etapy jsme spolu mluvili a najednou bylo všechno pryč. To jsou okamžiky, kdy člověk moc ani neví, co má dělat. Ale je potřeba rychle zapomenout, uklidnit se. Závod pokračuje a my jsme měli před sebou ještě víc než polovinu soutěže. Nemyslím, že je to něco špatného. Tento sport takový je. Každý, kdo do toho jde, ví, co se může stát. Nikdo si nepřipouští, že by se něco zlého mohlo stát právě jemu, ale každý to riziko zná. Stejně jako horolezci. Touha po rychlosti, po dobrodružství, po závodění je silnější. Ten Dakar jsme tehdy vyhráli a měli jsme obrovskou radost“.
Už jsme zvyklí na to, že úspěch přináší peníze. Málokdo si ale uvědomí, že Dakar se pro peníze nejezdí. Ani tovární jezdci Citroenu nebo Mitsubishi nevydělávají "balíky". Jejich honoráře nejsou zdaleka srovnatelné s platy pilotů Formule 1, fotbalistů nebo tenistů. Pro tatrováky je to normální práce, práce zkušebních řidičů. A taky vášeň. "Dostávám ve fabrice normální plat, jsem normálním zaměstnancem. Na Dakaru se nebohatne, tam se nejezdí pro peníze. Mnohem cennější jsou zážitky. To co zažijete už vám nikdo nevezme. Normálně pracuji, normálně bydlím, normálně žiju. Měl jsem nabídky od bohatších týmů, lákavé, určitě bych vydělal dost peněz, ale já jsem tady doma. Tady v Tatrovce, tady na Valašsku. Tatrovka, to je můj život!"
Pokud si mohu dovolit něco sám dodat, jako fotograf a novinář motající se kolem aut půl života, pak mi dovolte pár řádků. Zažil jsem na Dakaru ledacos. Poznal jsem mnoho zajímavých lidí. Romantiků, snažících se o návrat něčeho dávno minulého. Jsou to lidé, kteří jsou plni životní energie. Neokouzlují okolí drahými auty, noblesními oděvy a tučnými šeky. Jejich životní zážitky, to je větší bohatství. Jsem rád, že i u nás máme takové lidi. Jsem hrdý na to, že Karel Loprais je náš.
Autor článku: Radka Dvořáková, Josef Vrátil (Granada-Dakar 96)
Vydal: Innotech International
(Všechny články v kategorii Telefonica-Dakar 2003)
(Videa z Telefonica - Dakar 2003)
Vypravili jsme expedici na evropskou část Dakar Telefonica 2003 . Viděli jsme kompletní naše posádky před odjezdem z republiky, zúčastnili se přejímek a startu v Marseille, viděli horskou etapu v Chateau de Lastoure u Narbonne, písčitou etapu na pláži v Castellone. Přivezli jsme si spoustu fotografií, filmů, autogramů, zážitků a ... a také nové přátele.
Hlavním partnerem portálu Dakar.cz je internetový obchodní dům Hocker
Zahradní osvětlení|Benzínové zapalovače|
Kuřácké potřeby|Ocelové šperky|Luxusní dárky|Zapalovače Zippo, Zippo online|Katnevalové masky a kostýmy|Svítidla Cucina VO|Svítidla a osvětlení online|Marathon Paříž-Dakar
Zippo zapalovače klasika on-line
Karnevalové kostýmy a masky pro karneval | Svítidla a osvětlení