Nejen jezdci, navigátoři a mechanici jsou nezbytní při účasti na Rallye Dakar. Z dokumentačního hlediska, ale i kvůli propagaci a marketingu, je důležité mít vystoupení podchycené vizuálně.

I proto se v barvách KM Racingu už potřetí objevuje zkušený motoristický fotoreportér Petr Lusk.

V obou předchozích případech zažil dakarská vystoupení na jihoamerickém kontinentu, který poznal i při fotografování podniků v klasické rallye. „Do Afriky jsem se nestačil dostat, ale věřím, že až se tam Dakar jednou vrátí, budu u toho. Jižní Amerika mě ale díky své přírodní rozmanitosti připadá na focení mnohem zajímavější,“ míní fotograf z jihočeského Písku.

„Ne že by mě Afrika nelákala, ale z mého pohledu není tak atraktivní, pastelová a divoká. Specifičnost jihoamerického Dakaru vidím v tom, že se prakticky každý den mění charakter, obtížnost a výškový profil tratí a tím pádem jejich celková barevnost. No a to je pro fotografa naprostý ráj,“ vysvětluje Lusk.

Ke kvalitnímu snímku ovšem pestré reálie nestačí. Fotografovým úkolem je dnes a denně si na úplně odlišných úsecích hledat místa na co nejatraktivnější záběr. „Je to docela obtížné a stane se, že každý den se nepovedou úplně ideální fotky. Je to hodně o zkušenostech a o citu, podle kterého se vybírají místa rychlostních zkoušek, kde se zastaví a kde bude nejlepší se s fotoaparátem postavit. Pak je to taky hodně o štěstí, aby se povedlo trefit toho správného závodníka. Dobrá fotografie je prostě kombinací mnoha okolností, které musejí naráz vyjít,“ vypráví čtyřicetiletý člen posádky presscaru týmu KM Racing.

Noční přesuny na rychlostní zkoušky

Před každou etapou Lusk pečlivě studuje mapu a souřadnice a hledá ideální podmínky pro focení. „Obvykle ještě v noci vyrážíme na vybrané místo, kam bychom se už ráno nedostali. Často za svitu hvězd a reflektorů zkoumáme pasáže trati s obtížným terénem nebo s výskoky a když se mi zdá, že by se tam mohly podařit atraktivní snímky, tak to tam zabalíme. Pak už jen doufáme, že kolem nás závodníci dopoledne pojedou. Při průjezdu čtyř stovek účastníků také hledám různá místa na záběry. Když je to možné, vylezu třeba na skálu, nebo ležím někde v příkopu,“ popisuje Lusk svou práci, při níž spolyká a nadýchá oblaka prachu.

Zážitků s focením jihoamerického Dakaru má Petr Lusk nespočet včetně nocování pod stanem na plážích Pacifiku nebo ve výšce tři tisíce metrů nad mořem při průjezdu Andami. „Soutěž je nesmírně náročná a její okolí tak rozmanité, že denně přináší nespočet zážitků nejen pro samotné účastníky maratonské soutěže, ale i pro posádky doprovodných či novinářských vozů, které se samozřejmě většinou pohybují po klasických silnicích. I tak se ale každý den může přihodit prakticky cokoliv a v tom je kouzlo tohoto skvělého závodu,“ dodává.

min

< Předchozí		Další >