Když se chcete svézt v závodní Tatře s Karlem Lopraisem, žádná divočina vás nečeká. Nikam nespěchá.Pomalá, houpavá jízda vás přenese do dob, kdy vládl se svými kamiony Rallye Dakar.

A dokázal vybojovat dodnes nepřekonané 5. místo v absolutním pořadí.

Když dnes sedíte za volantem auta, které třikrát vyhrálo Rallye Dakar, podléháte nostalgickým vzpomínkám?

Po pravdě, ani ne. Jezdím s ní tak často, že mě to nijak nebere. Ale je to skvělé auto.

To jste tady v Senici každý týden?

To ne, ale jezdíme různé předváděčky jen tak na asfaltu. Ačkoliv Puma dávno nezávodí, pořád je v provozu. Do Senice zavítáme přibližně osmkrát do roka a vždy testujeme tak tři, čtyři dny.

Jak jste objevili ten úžasný testovací areál u Senice?

Věděli jsme o něm už před revolucí, ale to nás sem samozřejmě nikdo nepustil. Jak to šlo, začali jsme do Senice jezdit. Hodně nám to pomáhá, povrchem i profilem to zde připomíná první etapy Rallye Dakar v Africe.

Jak vám zdejší písky pomáhají při vývoji auta?

Je to zde nenahraditelné. Vždy po závodě si řekneme, co by bylo dobré na autě změnit, díl vyměníme nebo dáme nový a jedeme do Senice. Všechno se zde dá vyzkoušet. Jde hlavně o pérování, tlumení, uchycení pomocných skříněk, nářadí, pneumatik... Dalo by se hovořit o simulaci Dakaru.

Vidím, že o vše v týmu se starají členové rodiny… Jak se z tovární stáje stal rodinný podnik?

Dakar jsem začal jezdit v roce 1986. A šlo hlavně o rozhodnutí fabriky, ne moje. V roce 2000, když chtěla Tatra převést soutěžní tým mimo fabriku, ho bratr jako dealer Tatry odkoupil a tak vznikl Tatra tým Loprais. A tak je tomu dodnes, i když s továrnou stále spolupracujeme.

Vidím tady čtyři závodní Tatry. Který ze všech dakarských vozů máte nejradši?

První závodní vůz byl přestavěné hasičské auto, další verze je tahle Puma, to byl velký skok dopředu. Ale velký rozdíl je dokonce v poslední i předposlední verzi. Stále máme co zlepšovat. Každý rok umožní technologie velký skok, vývoj jde jako ve všem velmi rychle kupředu.

A má letošní Tatra šanci vrátit jméno Loprais na vrchol?

Šance je vždy, Dakar je dlouhá soutěž. Ale ve všem Kamaz dostihnout nemůžeme. Chceme být Tatra, co nejlepší možná. Kamaz má natolik rozdílné podmínky, že každé měření s nimi je na hraně.

mah, iDNES.cz

< Předchozí		Další >