Blížící se termín Rallye Dakar se projevuje extrémním pracovním nasazením třiapadesátiletého Josefa Macháčka z týmu KM Racing.

Hvězda českého stáje a nejúspěšnější jezdec historie čtyřkolových motocyklů bude mít až do listopadového nalodění strojového parku na trajekt do Buenos Aires plné ruce práce, protože nepřipravuje techniku jen pro sebe. Z dílny věhlasného konstruktéra a pětinásobného dakarského šampióna z let 2000, 2001, 2003, 2007 a 2009 totiž prvního ledna vyrazí v argentinské metropoli ze startovní rampy ještě další tři čtyřkolky Yamaha Raptor.

Svým konstruktérským úsilím paradoxně podporujete své soupeře. Není to poněkud kontraproduktivní?

Je to úplně jednoduché. Motorky musí být na vysoké úrovni, ale jenom v nich tajemství úspěchu nespočívá. Důležité je hlavně to, kolik kterého jezdce při závodě potká příjemných nebo nepříjemných okamžiků. Proto si myslím, že pak ani moc nezáleží na tom, jestli mají někteří soupeři stejnou techniku.

S jakými cíli půjdete tentokrát na dakarský start?

Ve svém věku se už spíš považuju za konstruktéra než za závodníka. V hlavě už dokonce nosím projekt čtyřkolky pro rok 2012. Tím teď hlavně žiju...

Nejdřív vás ale čeká ročník 2011...

Do konce listopadu mám málo času a práce na čtyřkolkách je nad hlavu. Z hlediska náhradních dílů nebo vybavení či oblečení nebudu připravený jako v minulých letech. Vypadá to, že všechno na poslední chvíli naházím do beden.

Je vaším přáním další vítězství?

Když vyhraje někdo na čtyřkolce z mé dílny, bude to pro mě ta nejlepší reklama. Kdybych byl první já, povídalo by se, že jsem si čtyřkolku vypiplal pro sebe. Pokud by vyhrál Martin Plechatý, zase by se říkalo, že jsem stroj vyladil pro týmového kolegu. Proto by snad bylo nejlepší, kdyby slavil někdo z Poláků – buď mladý Lukasz Laskawiec, který bude nově naším stájovým druhem, nebo Rafal Sonik, stojící mimo KM Racing.

Dvacetiletý Laskawiec je úplný nováček. Nikdy nejel tak dlouhou soutěž jako je Dakar a vůbec nemá zkušenosti s navigací. Nebudete pro vás na trati přítěží?

Dosud jezdil jen závody v Evropě a popravdě zatím moc neví, která bije. Teď se učí základy při testech v Maroku. Dělám na jeho čtyřkolce a při Dakaru mu v bivaku pokud budu mít čas pomůžu. Na trati to ale bude jeden z mých soupeřů. Nebude mě zajímat, že jede ve stejných barvách jako já. Když ho budu moct předjet, tak ho předjedu, a bude na mé vůli, jestli zastavím, pokud bych viděl, že se dostal do nesnází.

Minulý ročník dakarské rallye jste kvůli havárii a vážnému zranění ramene nedokončil. Nestraší vás v hlavě ještě ta zlá chvíle?

Stál jsem na startu v Cordobě v dešti a přemítal, jestli mám vyměnit slickové pneumatiky za gumy s hrubším vzorkem. Nakonec ve mně zvítězila pohodlnost a vyjel bez přezutí. Asi v šedesátikilometrové rychlosti mi pak v prudkém klesání motocykl podklouzl, vyletěl jsem kolama nahoru a spadl do kamení. Signalizační zařízení na motorce bylo dost poškozené a u mě nešlo jen o rameno. Měl jsem naraženou hrudní kost a nějakou dobu po nehodě nemohl mluvit.

Plyne z toho pro vás nějaké poučení?

No to jistě. Jakmile bude příště před startem pršet, překonám lenost a hned gumy vyměním (směje se).

Jak probíhalo léčení ramene?

Po návratu z Argentiny jsem byl na magnetické rezonanci a tam mi v pravém ramenním kloubu zjistili utrženou manžetu. Operace by znamenala určité riziko, a tak jsem se rozhodl pro léčbu klidem, která docela zabrala. Cihlu nataženou rukou sice nezvednu, ale řídítka čtyřkolky v pohodě udržím.

Jaký soutěžní program jste letos mezi dvěma dakarskými ročníky absolvoval?

Startoval jsem v osmi soutěžích, z nichž jsem v šesti zvítězil. V červnu jsem týden závodil v Albánii, kde jsem vyhrál těžkou navigační rallye. Moc nechybělo a stal jsem se i mistrem Evropy v soutěžích Baja, jenže jeden závod jsem kvůli týmovému soustředění v Tunisku musel vynechat. Dál jsem už o titul neusiloval. Nakonec ho získal Laskawiec a pak se rozhodl jet i Dakar.

Už máte jasno, jakou taktiku zvolíte na konkurenty v čele s letošním dakarským vítězem Marcosem Patronellim?

Nic nového pod sluncem. Budu se snažit v klidu a bez šrámů dojet do odpočinkového dne a pak se uvidí, jaká bude situace. Hodně bude záležet na počasí, s deštěm se právě moc nekamarádím. Jsem rád, že budeme mít v pneumatikách pěnu, čímž se dost eliminuje možnost defektu. Pokud neudělám chybu nebo nevynechám nějaký waypoint, měl bych se pohybovat vepředu. Po loňském odstoupení chci dojet a plácnout se někde vepředu. Taktiku postavím až podle toho, co ukážou soupeři. Dakar není zase tolik o tom, jestli něco umíš. Je hodně o štěstí, stačí jediná chyba a jedeš domů.

Milan Novotný

< Předchozí		Další >