Vildman si na poušti osahal duny a spřádá plány na Dakar 2011
Pilot potřeboval získat řadu zkušeností, protože v lednu na něm bude ležet největší tíha o zodpovědnost za výsledek v Rallye Dakar.
Z testování měl velice dobrý pocit. „Byly to pro mě důležité a poučné dny a hodiny v těžkých pouštních podmínkách. Naučil jsem se spoustu věcí, které se mi budou na Dakaru hodit. Hodně mi při tom radami pomohli Martin a Láďa, kteří mají obrovské zkušenosti. Probírali jsme veškeré možné varianty jízdy, upozorňovali mě na co mám dávat pozor,“ vyprávěl Vildman, který si auto včetně asistence na nadcházející Rallye Dakar od KM Racingu pronajal.
Klidný šofér
Minivýprava české stáje testovala v okolí oázy v příjemných teplotách nad třicet stupňů. Podle Macíka, který se po letošním čtvrtém místě v dakarském cíli rozhodl opustit kabinu ostrého kamiónu a věnovat se hlavně manažerské činnosti, splnila očekávání.
„Najezdili jsme to, co jsme si naplánovali. Mýma očima je Vlasta momentálně klidný šofér, dokázal, že umí jet tak, aby auto zvládl a nikam ho neposlal. Za týden ježdění je na něm znatelný obrovský pokrok, další udělá až v první polovině Dakaru. S tím se nedá nic dělat a je to logické,“ uvedl šéf týmu. „Myslím, že jsme v této fázi udělali pro úspěšný start našeho kamiónu maximum. Teď nás čeká rozebrání auta a jeho finální připrava před odesláním do Le Havre, kde budeme techniku naloďovat. Na plavbu do Buenos Aires pak loď vyráží 24. listopadu.“
Trochu chybí tempaření
Své si k testům řekl i Fajtl, který bude v nadcházejícím ročníku ve Vildmanově voze plnit funkci navigátora. „Vlasta jezdit umí, náklaďák zná, v tom bych problém neviděl. Malinko u něj ale postrádám závodnické návyky. Třeba nemá zažité tempaření a právě na tom jsem se snažili zapracovat,“ pravil mnohonásobný účastník Rallye Dakar, který se na nejslavnější vytrvalecké soutěži poprvé objevil už v roce 1988.
„Je přirozené, že každý šofér s přibývajícími kilometry a únavou poněkud polevuje v rychlosti a pozornosti. To ale při závodech nejde,“ zdůraznil ostřílený pouštní matador Fajtl. „Pilot musí být pořád stoprocentně soustředěný, jet naplno a udržovat tempo. Na to si bude muset Vlasta zvyknout. Během tuniského týdne na něm byl znát, že řadu poznatků pochytil, takže z našeho vystoupení nemám obavy.“
Při dlouhých úsecích si vyzkoušeli i komunikaci v kabině. „Jako navigátor mu budu do řízení kecat, proto jsme se snažili některé testy pojmout tak, jakoby by šlo o závod. Vlasta se toho hodně naučil, je to dobrý chlap, se kterým se dá vyjít. Na nervy si určitě nepolezeme,“ zubil se dakarský veterán.
Ježdění je o hlavě
Největší pokrok udělal Vildman při jízdě v dunách. Ta se nedá jinde nasimulovat. Ne že by „Liazka“ někde vyloženě zapadla do písku, posádka spíš některé pasáže úmyslně nevyjela a její členové pak modelově řešili, co by se v takovém případě muselo dělat. „Postupně se mi technika jízdy v tomto terénu dostávala pod kůži a duny jsem projížděl docela slušně. Jsem rád, že jsem měl možnost si to vyzkoušet, protože jinak by jízda pouští znamenala riziko,“ přiznal nový řidič.
Se svými parťáky absolvoval i zkrácenou rychlostní zkoušku, která byla podobná tomu, co se dá v lednu v jižní Americe očekávat. Střídaly se na ní povrchy a terény, třeba rychlé úseky právě s dunami. „O řízení se snažím přemýšlet, protože ježdění je hodně o hlavě. Důraz kladu na dva momenty. První představuje takovou jízdu, abych se v Americe nerozbil, a druhý spočívá v tom, abych se zbytečně nenadřel a celý maratón vydržel,“ prozradil Vildman.
Během tuniského týdne také zjistil, že se s autem už nepere, ale že ho skutečně řídí. „Dělám si pomalu představu, jak budu chtít Rallye Dakar jet. Ze začátku se určitě nikam moc nepoženu, spíš se budu držet nějakých rozumných mantinelů. To znamená jet dostatečně rychle, ale zároveň bezpečně,“ dodal.
Milan Novotný
< Předchozí | Další > |
---|