Poté, co jsme z Ayounu překročili ráno hranici s Mali, změnil se i ráz krajiny. Je zde daleko více vegetace a tak dnešní etapa a hlavně speciálka byla jednou velkou kličkovanou mezi vzrostlými a malými baobaby. Podklad byl písčito – hlinitý, sem tam nějaký kámen. Takže se opět prášilo a celých více jak 250 km bylo celkem nebezpečných.

Tato etapa byla také náročná na navigaci, neboť mezi bujnou vegetací vede spousta vyjetých cest a pokud správně neodhadnete kurz kterým se na křížení vydat, můžete se ocitnout i několik desítek kilometrů od správného směru nebo se motat v bludném kruhu dlouhé minuty a hodiny. Nám se naštěstí dnes opět dařilo, i když jsem si párkrát nebyl úplně jistý. Ve většině případů jsem Mirka posílal tím správným směrem, pouze jednou jsme přejeli správný kurz. Nicméně včas jsme přetraverzovali na správnou cestu terénem a zase tak moc neztratili na čase. Vypovídá o tom i příjemné 29. místo v dnešní klasifikaci.

Také Mirek Zapletal odvedl kus práce, že přivezl auto do bivaku celé, protože před námi opět prášilo dosti aut i motorek, takže místy bylo vidět jen na pár metrů a bylo velmi jednoduché trefit nějaký ten strom. Pár větví se prohnalo těsně okolo auta a odneslo to přední sklo a pravé zrcátko. V těchto místech jsme raději zvolnili tempo a opět se rychle zamysleli nad naším prioritním cílem – dojet do Dakaru.

Ve vysokých teplotách, které zde kolem poledne panují dostává i motor co proto, a tak jsme v hlubokém písku byli nuceni zvolnit i kvůli lehkému přehřívání se agregátu. Není to nic vážného, ale my se opravdu snažíme jet na jistotu, a tak pokud se teplota motoru přiblíží stovce, pouštíme topení a ventilátory naplno a zvolníme tak, aby teplota klesla pod 95°C. Jak tyto úkony zkoordinujeme, okamžitě na to motor reaguje a my můžeme vesele pokračovat. Stačí i když se jen lehce zlepší terén a podklad není tak měkký a hned je to znát. Diferenciály a převodovky jsou skvělé a drží si bezproblémovou teplotu okolo sto stupňů, což je v jejich případě normál.

Přejezd sem do Kayes jsme již jeli v poklidu a vychutnávali si mávání tisíců malých i velkých fanoušků podél silnic. Bohužel jeden z nich nás přivítal kamenem a tak máme v předním skle další pěkně velkou hvězdici. Co naplat, i to patří k Africe a rallye Dakar jako takové. Zítřejší předposlední etapa nás již zavede do cílového Senegalu, konkrétně do města Tambacounda a nám se skoro ani nechce věřit, že to za chvíli skončí. Sobotní poslední měřená etapa již končí v Dakaru a závěr bude patřit již jen nedělní „spanilé jízdě“ po pobřeží Pacifiku s přejezdem k nedalekému Růžovému jezeru. Doufemje tedy, že i my budeme mít tu možnost se projet po pláži s českou vlajkou na autě!

Příjemný den přeje a z Kayes v Mali za celý OffROADSPORT CZ tým zdraví

Míla Janáček

< Předchozí		Další >