Na cestě mezi Argentinou a Chile nezdolávali ve středu majestátné Andy jen závodníci, ale i kompletní konvoj doprovodné a obslužné techniky.

Nadmořská výška 4820 metrů, což byl nejvyšší bod stoupání v průsmyku Paso de Jama, neměla dosud na Rallye Dakar a zřejmě ani při žádné jiné motoristické soutěži obdoby.

Sedět ve vytopeném autě a sledovat ubíhající barevná panoramata velehor je docela zábavná kratochvíle, nesmí se však v nevhodnou chvíli přihodit nic neobvyklého. Právě to ale postihlo doprovodný kamion KM Racingu. Těžké Liazce praskla v devadesátikilometrové rychlosti pneumatika. Řidič vozu a zkušený mechanik Jiří Čáp naštěstí dokázal defekt ustát. Hlavně díky tomu, že vedle silnice bylo dost volného místa, zabránil, aby se vrchovatě naložený vůz převrátil.

Nikdo zatím nic neřeší

Ovšem vyměňovat obří pneumatiku ve čtyřkilometrové nadmořské výšce, kde navíc samozřejmě panují přiměřené teploty, není vůbec nic snadného. „Museli jsme se při tom střídat. Ta výška byla při každém pohybu cítit, přes to se nám podařilo opravu za hodinu zvládnout,“ vyprávěl o nepříjemném zážitku Jirka Čáp.

Podle pravidelných zpráv se celá stáj KM Racing nachází v relativním klidu. Nikdo zatím neřeší žádný propad či dílčí neúspěch. Mají toho totiž před sebou ještě pořádnou porci. Fanoušci možná po úvodním vedení čekali, že se Josef Macháček tak rychle z čela kategorie čtyřkolek nevytratí. Jenže co znamená v první polovině Rallye Dakar ztráta několika desítek minut?

Penalizace potká každého

Jistě, hodně k jeho propadu přispěla jedenáctiminutová penalizace. Jenže té se při Rallye Dakar nevyhne nikdo. „Na devadesátikilometrovém měřené úseku jsem překročil rychlost o pět kilometrů v hodině, což je na tomto stroji otázka okamžiku. Jezdec se občas zadívá mezi davy fanoušků a než se naděje, jede rychleji. Nedá se nic dělat,“ pokrčil rameny Josef Macháček, který se v úvodní části soutěže očividně nežene do stíhačky s jihoamerickými dravci.

Ve všech předstartovních rozhovorech připouštěl, že by rád získal další dakarské vítězství, ale zároveň jedním dechem upozorňoval, že to bude mít se soupeři mladšími o dvacet let velice těžké. Jeho taktikou je dojet v pohodě do poloviny soutěže, kterou bude sobotní den volna, a pak zhodnotit své možnosti. Pokud to situace dovolí, chce zaútočit na čelo.

Z toho pohledu si zatím počíná zkušeně a takticky, vždyť teprve dnes vjíždí dakarský konvoj do obávané chilské pouště Atacama. Tam přijde pravá zkouška připravenosti techniky i závodníka. Během týdne v nehostinných pláních a obrovských dunách se může přihodit cokoliv. Stejně tak i v úplném závěru soutěže, kdy dakaristy před návratem do Buenos Aires čekají extrémně dlouhé argentinské etapy. Pětinásobný dakarský šampion určitě moc dobře ví, co dělá.

Liaz jede bez nejmenších technických problémů

Zatím se v nelítostné bitvě kamionů velice dobře jeví Liaz a jeho posádka s řidičem Vlastimilem Vildmanem, navigátorem Ladislavem Fajtlem a mechanikem Janem Bervicem. „Jedou v pohodě a na co stačí. U Vlasty, který si na Rallye Dakar odbývá řidičskou premiéru, je to každým dnem o větší zkušenosti. Má vedle sebe ostříleného Láďu Fajtla, který je pro něj velice silnou oporou v navigaci,“ okomentoval dosavadní počínání nejtěžšího soutěžního stroje týmu KM Racing manažer Martin Pabiška.

„Na světovou špičku tady nemáme, ale kluci jedou takticky a hlavou,“ pokračoval. „Svědčí o tom i fakt, že se na Liazu zatím neobjevila žádná technická závada. Dělá se jen pravidelná údržba, a to je po letech vývoje veliké zadostiučinění.“

min

< Předchozí		Další >