Jako odvážný krok se v podání Vlastimila Vildmana jeví jeho rozhodnutí absolvovat nadcházející 33. ročník Rallye Dakar, který se pojede potřetí na jihoamerickém kontinentu.

Tradiční řidič ostrého kamiónu týmu KM Racing Martin Macík zanechal po letošním čtvrtém místě v dakarském cíli volant svého Liazu opuštěný, a tak se Vildman rozhodl pronajmout konkurenceschopný Liaz a poměřit síly se světovou elitou. Jak a kdy se zrodil nápad vyzkoušet si dakarský maratón?

Myslím, že mě to poprvé napadlo asi tak v patnácti letech. V roce 2007 jsem v Africe po boku Martina Macíka už jeden ročník Rallye Dakar odjel, teď by se mi v roli řidiče naplnil dávný dětský sen. Od premiéry v kabině kamiónu jsem na další příležitost často myslel. Když letos Martin ztratil chuť do závodění, tak jsme se v průběhu roku domluvili, že bych do toho šel. Řekl jsem si, že v pětačtyřiceti letech nemá cenu otálet, protože taková šance se už nemusí nikdy naskytnout.

Jaká je vaše profese a jaké máte jezdecké zkušenosti s kamiónem?

Moc velkou závodnickou praxi nemám, vytrvalostní rallye jsem vždycky spíš zpovzdálí fandil. Ze začátku jsem na Dakar neměl peníze, později zase čas. Moje účast v roce 2007 byla víceméně spojená s firmou Tedom, která Martina Macíka při jeho závodění několik sezón sponzorovala. Spolupráce časem zanikla, ale s Martinem jsme pořád ve styku. Při mém rozhodování sehrála svou roli i skutečnost, že ve firmě už nemám tolik povinností a přípravě na Dakar se mohu věnovat.

Kolik jste toho v „liazce“ už stihl najezdit?

Ježdění dávám veškerý volný čas. Kdykoli mám možnost, tak vyrážím, abych se s autem co nejvíc sžil. Největší školou pro mě byl samozřejmě květnový kemp v Tunisku, kde jsem v terénu, který je velice podobný tomu, s jakým se setkám v lednu v Argentině a Chile, najezdil přes tisíc kilometrů.

Ve druhé polovině září vás čeká další testování v tuniském Ksar Ghilane. Na co se budete při jízdách v pouštních podmínkách hlavně zaměřovat?

Je potřeba hodně jezdit v neznámých terénech, hlavně v dunách. Na autě si pak zase musím všechno vyzkoušet a osahat. Důležité bude i nacvičit si s navigátorem Láďou Fajtlem komunikaci v kabině. Vedle toho budeme trénovat výměnu pneumatik a souhru posádky. Jsem připravený od Martina a Ládi vyslechnout všemožné rady i výtky, abych se v závodě vyvaroval zbytečných chyb.

Rallye Dakar slibuje bezpochyby dobrodružství, ale znamená i určitý krok do neznáma a nemalé riziko. Co vaší volbě říká rodina?

Moc nadšení jsem nezaregistroval. Budou se o mě určitě bát, protože na rozbitých dakarských cestách není o nebezpečí nouze. Manželka z toho příliš šťastná není, ovšem respektuje, že jde o mé rozhodnutí a uskutečnění mých snů a představ. Tak to prostě doma berou.

Do startu v Buenos Aires zbývá ještě čtvrt roku. Nemáte už ale v hlavě určitou vizi ohledně výsledku?

Je to docela jednoduché. Mým přáním je ve zdraví a bez nějakého karambolu dojet zpátky do Buenos Aires. A když tohle všechno klapne, tak slibuji, že udělám maximum proto, abych byl v pořadí co nejvýš.

KM Racing Team