Sotva Dakar skončil, už se spekuluje o jeho návratu do Afriky. V různých dobách se vynořují různé zprávy, které posouvají misku vah na jednu či druhou stranu. Oficiálně jsou však šance obou kontinentů rozloženy rovnoměrně v poměru 50/50.

Pořadatelé se hodně zajímají o názor soutěžících a většina hlasů dnes mluví pro návrat do Afriky. Jedno je jisté, do své původní lokace s cílem na břehu Růžového jezera se legendární soutěž ještě dlouho nepodívá, a tak poslední odjetý ročník s cílem v Dakaru je z roku 2007, v němž Aleš Loprais získal třetí místo. Bezpečnostní rizika přetrvávají a fakt, že po trase dokáže přejet komorní a prakticky neznámý Africa Race, ještě neznamená, že by se to podařilo i globálnímu fenoménu jménem Dakar.

Přitom se poslední Dakar povedl. Organizačně i logisticky vše klapalo o dvě třídy lépe než v roce 2009. Pořadatelé nerušili etapy, vhodně nadávkovali náročnost i délky speciálek, oddělili motocyklovou trasu. Diváků už tolik nebylo. Jenže Evropané se nechtějí trmácet s technikou na druhý konec zeměkoule, Afrika je pro ně mnohem schůdnější. "I když se nám závodění v Jižní Americe vždycky líbilo, z hlediska přípravy vozidel bylo pokaždé nutné se přizpůsobit termínu naložení techniky do přístavu, v závěru se počítá každý týden," říká Aleš Loprais.

Už v roce 2008 se spekulovalo o africké trase na území Tuniska, Libye a Egypta. Všechny země jsou na africké poměry relativně bezpečné, leč rozhodně nejsou uchráněny před možnými spáry teroristických organizací. Dakar tudy vedl v roce 2003 a i když nabídl možná nejkrásnější dunové scenérie v celé dekádě, trochu mu chyběl duch Růžového jezera. Teď stojí konání Dakaru 2011 v těchto zemích na stole jako reálná varianta. Podle francouzského tisku by v takovém případě start dozajista proběhl ve Francii, možná dokonce v Monte Carlu, kde startovala i loňská cyklistická Tour de France. Pak by se přesunula do Tunisu, odkud by se několika smyčkami dostala až do Egypta, možná by se dokonce do tuniské metropole mohla vrátit zpět. V roce 2003 byla soutěž ovšem okořeněna o dosud nepoznaný přesun přes hory na Sinaji, ty jí dodali velmi peprné koření.

Proti tomu stojí Jižní Amerika. Chybí jí tradice, obvyklý dakarský duch, ale nabízí finanční zázemí, bezpečnost, civilizaci, vynikající tratě, atraktivní lokalitu. Obě země podle francouzského tisku letos pořadatelům nasypaly přes 6 milionů dolarů sponzorských peněz, kterými byla pokryta hlavně přepava techniky lodí. Mluví se o tom, že Chile je připraveno nabídnout až 7 milionů dolarů a Argentina minimálně 4 miliony. Pořadatelé prý ve snaze předejít únikům soutěžících, kteří už do Jižní Ameriky nechtějí, chtějí ze sponzorství jednotlivých zemí štědře dotovat i startovné, které by snad prý mohlo dosáhnout i symbolických hodnot. "V Jižní Americe bych pořád chtěl dokázat uspět, Atacama mě láká. I když srdce mluví pro Afriku, rozum a bezpečnost hovoří pro Jižní Ameriku, byť je to něco docela jiného. Závodění to je stejné nebo podobné," dodává Aleš Loprais. Kdo ví, spekulacím jistě ještě není učiněno za dost a než bude vše oficiálně oznámeno, ještě se vyrojí další verze.

Okolo poloviny února má proběhnout první jednání A.S.O. a jihoamerických zemí. A není vyloučeno, že rozhodnutí padne ještě v únoru.