Ani posádka J. Janeček a V. Chytka to neměla snadné – a zažili toho opravdu hodně. To, že čtvrtá etapa nebude bezproblémová, bylo jasné už při odjezdu Toyoty s. č. 373 z bivaku. "Odjížděli jsme s porouchaným zadním diferenciálem," popisuje situaci před startem Jiří Janeček:

Po problémech v předchozí etapě jsme požádali vedení závodu o lepší startovní pozici z důvodů bezpečnosti a bylo nám vyhověno, za což jsem moc vděčný," uvedl Marek Spáčil.

Vzhledem k tomu, že nás čekaly duny, tak to bylo vážné. V rychlostní zkoušce se situace ještě zhoršila, když se nám na 22. kilometru zadní diferenciál rozsypal úplně. " S polovičním náhonem se duny v Atakamě téměř projet nedají.

Viktor Chytka popisuje, co se dělo dál: "Až po osmdesátý kilometr jsme se snažili jet jen na předek. Některé duny jsme dokonce couvali, abychom se přes ně dostali. Pak naštěstí přijela asistenční Tatra Martina Kolomého."

Vyprávění Jiřího Janečka o tom, co se dělo poté, připomíná tak trochu akční film: "Vyndali jsme zadní kardan a jeli vlečeni Tatrou až na 113. kilometr. Po cestě jsme šestkrát přetrhli pětitunovou tažnou kurtnu. Pak jsme navázali dvacetitunovou kamionovou a ta roztrhla tažné oko, takže jsme ji museli přivázat za rám. Dvacet kilometrů jsme vláli za Tatrou na čtyřmetrovém laně, takže nešlo ani vyjet do boku. Kdybychom se převrátili nebo jeli po boku, tak by to nebylo vůbec vidět. Byl to prostě neuvěřitelný a silně adrenalinový zážitek, který bych už nikdy nechtěl zažít."

Další dění znovu popisuje Viktor Chytka. "Díky pomoci naší asistenční Tatry jsme se dostali až na CP2. Protože nás ale čekaly velké duny, tak tažení dál nebylo možné. Z CP2 jsme proto odjeli na přední náhon po silnici. Díky tomu jsme neprojeli tři waypointy a nezbývá nám než čekat na to, jak nás komisaři potrestají."

Jiří Janeček bere nastálou situaci s nadhledem: "To je Dakar, to je rallye. Včera nám přálo štěstí, dnes zas někomu jinému. Každopádně se zdá, že se historie opakuje, protože přejezdy mezi Argentinou a Chile nám příliš nešly ani minulý rok."