Zdravím Vás už z Chile z bivaku v Antofagastě na pobřeží Tichého oceánu. Včera jsem se odmlčel, bohužel včerejší etapa pro nás neměla nejhladší průběh. Tedy měla až do cca 15 kilometrů před cílem. André jel opět svoji vyrovnanou jízdu, vše šlo dobře, pomalu se před námi začala rýsovat vidina včasného příjezdu do bivaku, večeře a relativně poklidného večera bez větších komplikací…

tapa končila pískovou pasáží s dunami a velbloudí trávou a právě v nich nám najednou zhasl motor – resp. nejen motor, ale komplet celá elektrika. (teď přeskočím – příčinou bylo to, že v tlustém kabelovém svazku pod palubní deskou se po několika dakarech, které má naše auto na kontě vlivem prachu prodřela izolace a došlo ke zkratu). V samotné etapě nám nejdřív trvalo chvíli zjistit co a jak se děje – velkou pomocí nám byl na satelitním telefonu Petr Vodák.

4. etapa - Tohle nás ještě čekalo, foto: LRT

Nakonec jsme se dobrali toho, že nesmíme zapínat uzávěrku zadní nápravy a víc už nevymyslíme. Takto jsme se přebelhali přes duny, což nám taky chvíli zabralo a do cíle jsme dorazili se zhruba čtyřhodinovou ztrátou. Uháněli jsme do bivaku a hned jsme začali na autě pracovat – kromě elektriky jsme měli totiž ještě únik nafty způsobený prasklou vysokotlakou trubkou od vstřikovacího čerpadla. Zkrátka jsme měli o zábavu postaráno.

4. etapa - Ulomená palivová trubka na vstřikovacím čerpadle, foto: LRT

Závadu na elektrice jsme vyřešili tak, že jsme problematické kabely odpojili a mimo svazek natáhli nové, náhradní palivové trubky máme standardně. Končili jsme kolem třetí ráno, kdy jsme ještě zajeli do města natankovat. Ale auto jsme měli připravené na dnešní etapu do Antofagasty.

Ta byla docela nepříjemná, protože prakticky celá vedla po prašných kamenitých pistách. Oblak prachu, který se zvedal nad tratí jsme viděli už na 10 kilometrů, když jsme se blížili ve spojovačce na start. Pro nás to bylo dvojnásob nepříjemné, protože jsme startovali skoro jako poslední, takže jsme v první polovině etapy museli předjet spoustu aut a prokousávat se v prachové cloně startovním polem směrem nahoru. Výsledné etapové šesté místo je pro nás tedy spíše překvapením – mysleli jsme že na tom budeme hůř.

Teď v bivaku máme opět o práci postaráno – zjistili jsme, že máme poškozenou misku jehlového ložiska na kloubu přední poloosy. Bohužel to znamená její demontáž, což si chvíli času vyžádá. Kluci už makají jako diví, já se k nim připojím za chvíli, snad to do půlnoci stihnem.