Posádka závodní vozu č. 481 Jiří Janeček s Viktorem Chytkou opět uvízla na trati. Po průjezdu kontrolním bodem CP 1 v deváté etapě závodu se pohybovala na skvělé 37 pozici. Do kontrolního bodu CP 2 však posádka ještě nedorazila.

Podle posledních informací stojí zhruba na 210 km rychlostní zkoušky, tedy deset km před průjezdním bodem CP 2. Podle aktuálních informací z trati se jim porouchal pravý přední tlumič. V tuto chvíli posádka závadu opravuje. Bohužel do cíle speciální zkoušky zbývá od kontrolního bodu CP 2 ještě více jak 200 km, v závěru etapy na závodníky čekají vysoké duny. Snad se posádce Janeček Chytka podaří do těchto míst dojet ještě za světla, protože projet přes duny po tmě je opravdu téměř nemožné. Držme jim pěsti.

Dlouho jsme je neviděli, sedmá etapa se protáhla na více jak dva dny. Zatímco všichni byli odpočatí po dni volna, měli opravenou techniku posádka vozu č. 481 - Jiří Janeček a Viktor Chytka nespali vůbec. Do cíle etapy dorazili ve čtyři hodiny ráno a již v sedm startovali do té další, osmé. Do cíle osmé etapy dojeli ještě za světla na skvělé 48. příčce. Celkově jim tedy patří 53. pozice. Na stupně vítězů se však probojovali v kategorii nováčků „firt time challenge“, kde jim patří bronzový stupínek.

Jiří Janeček

Připadal jsi si bezmocný, když váš vůz uvízl porouchaný na trase? Myslel jsem si, že jsem si sáhl na dno svých sil již v páté etapy, kdy jsme také trávili noc v poušti, ale to jsem věděl, že nám jen došla nafta a nejhorší dunová pole jsou za námi. Tady jsem cítil daleko větší bezmoc. Kolem běhalo spoustu kdejaké havěti, divocí psi, pásovci – spali jsme s Viktorem na střeše vozu.

Jak se vám podařilo vůz opravit a co se vlastně stalo?

Museli jsme vyměnit spojku. Vzhledem k tomu, že jsem to já nikdy nedělal a Viktor asi jednou na jiném voze, docela jsem se bál, že se nám to nepodaří. Nakonec, ale vše dopadlo dobře. Museli jsme jet velmi opatrně, protože jsme si nebyli opravou jistí, v bivaku vše překontrolovali mechanici a jsme zpět ve hře.

Jak se ti líbila krajina při osmé etapě?

Krajina v Chille je úžasná, já akorát lehce trpím závratěmi, tak jsem se v horách docela bál. Vše umocnilo to, že zrovna řídil Viktor a já jsem navigoval.

Co únava a tvoje fyzická schránka?

Jsem poměrně dost unavený, takže si půjdu lehnout a těším se až se konečně vyspím. Jinak mě zatím nic moc nebolí, na sezení jsem zvyklý z parlamentu a kanceláře /smích/.

Viktor Chytka

Jak na tebe Viktore působila „beznadějná“ situace, kdy jste zůstali v poušti? Myslel jsem. Že se odtud nikdy nedostaneme, bylo hrozné horko. Když jsem měnil spojku spálil jsem si tělo od slunce. Jak se nám podařilo auto opravit, věděl jsem že máme na půl vyhráno, vyjeli jsem z pustiny na pistu a dojeli do cíle. Kde mechanici vše zkontrolovali.

Jiří Janeček popisuje, že kolem vás běhalo spoustu zvířat, bál jsi se?

Nebál, protože jsem si to nestačil ani uvědomit. Až jsme odjížděli a viděl jsem v písku stopy hadích těl došlo, mi že jsem tam běhal skoro bos, ale to už bylo pozdě. Abychom si odpočinuli tak jsme chvíli spali na střeše vozu. Naštěstí bylo teplo i v noci.

Co říkáš na váš zatím celkový výsledek?

Jsem rád, že jedeme a že jsme se dostali až sem. Výsledky jsou pro mě druhotné a do konce závodu zbývá ještě pořádný kus cesty, myslím, že nás čekají ještě horké chvíle.

Vierka Kaštanová