Tak jsme si ráno před etapou s Andrém řekli, že do cíle už to bude pěkná nuda, navíc, že dnes máme podle našeho zaběhnutého rytmu opět potkat nějakou výzvu, tak že s tím musíme něco udělat. Tož jsme si vymysleli kloubovku .

Co Vám budu povídat - odstartovali jsme do etapy s vědomím, že nesmíme udělat žádnou chybu, abychom udrželi a zlepšili náš náskok na čtvrtém místě (popřípadě pokud možno se pokusili udělat maximum, abychom se dostali ještě dál). André vyjel jak podle učebnice. Jemu tento typ etap - rychlý technický a úzký terén - vyloženě sedí. Jenže pak přišel zhruba padesátý kilometr, kdy jsem zjistil únik vzduchu na pneumatikách, tedy defekt. Bylo to na pravém předním kole a já tušil zradu už když jsme vyskakovali z auta. Terén byl v té chvíli měkký, pískový, tak jsem v první chvíli doufal, že jsme pouze "vyzuli" podhuštěnou pneumatiku. Jenže podhuštěno jsme v té chvíli neměli. Takže když jsme zvedli auto a zjistili, že pneumatika je v pořádku, ale že nejde vlastním systémem vozu dohustit, bylo to jasné. V první chvíli mě ještě polekala celá přední náprava od oleje, ale ona vlastně jen potvrzovala diagnózu ukroucené poloosy - tlakový vzduch unikal do diferenciálu přední nápravy a vytlačoval přes manžety olej ven.

Takže jsme opět demontovali ze středu kola šroub s ventilem, pneumatiku dohustili zvnějšku, rychle sbalili věci a vydali se na další cestu s vědomím, že po zapnutí uzávěrky přední nápravy máme pouze pohon 4 x 3. Dost dlouho se jelo v měkkém písku a to bylo docela nepříjemné, protože auto při akceleraci "tahalo" doprava a celkově se chovalo dost jankovitě. To ovšem v křovinatém a stromovitém terénu není to pravé ořechové, takže jsme si do cíle dovezli navíc obě čelní skla (tatra má přední sklo dělené) popraskaná a na pravé straně ohnutý nárazník. Po nějaké době jsme se s Andrém domluvili, že mu vypnu pohon zbývajícího předního kola a on raději pojede jen na zadní nápravu. Bylo to lepší, ale samozřejmě pomalejší. Do cíle jsme tedy dojeli s časovou ztrátou a s vědomím, že nás čeká výměna hřídele.

Zatímco my jsme si došli na večeři, náš brazilský (a skvělý) mechanik Ronaldo začal s demontáží a my jsme se po návratu s Petrem a Láďou k němu přidali. Měli jsme obavu, že je ohnutá polonáprava a my do ní novou hřídel nedostaneme, tak jsme to zkusili nejdřív nanečisto tak, že jsme do polonápravy zasunuli samotnou hřídel bez náboje kola. Výsledkem bylo v té chvíli příjemné překvapení, že polonáprava není ohnutá, ale že je "pouze" ukroucená hřídel. Tím se nám čas opravy výrazně zkrátil, a protože už ve výměnách poloos máme určitou praxi, byli jsme poměrně brzy hotovi. Poté jsme ještě udělali standardní denní údržbu včetně výměny jemného palivového filtru a jsme připraveni na poslední dvě etapy. Budeme se opět rvát o čtvrté místo, přece jej nevzdáme tak snadno.

Přeji Vám hezký den a všechny zdravím.

Mira Martinec, LRT