Get Adobe Flash player
Home

Veselé vánoce u Macíků

Hodnocení uživatelů: / 27
NejhoršíNejlepší 

Image Tak, jako k jiným lidem chodí před Vánoci Mikuláš, dostavil se k nám, sice trochu opožděně (18/12), ale za to nečekaně, technický komisař FIA. Ve svém pytli neměl žádné dary, nýbrž hromady požadavků a balík dotazníků, které jsme před tím po celý měsíc pilně vyplňovali. Také měl program na dva dny, což je před Vánoci a v plné přípravě na Dakar obzvláště milé.

To jsme ovšem my bláhoví ještě netušili, že začíná neuvěřitelné šílenství, něco, co já, pamětník skoro dvacetipěti let Dakaru opravdu nepamatuju a o čem jsem se domníval, že nemůže nastat. Tak abych to zkrátil!

Ten pán odjel 20. prosince a den na to nám ředitel závodu kamionů sdělil sladké tajemství, že na Dakaru 2008 nebude žádný TEDOM!!! Anglicky „no TEDOM“, francouzsky“ pas de TEDOM“!!! Aby tomu všichni rozuměli. Ale to je jedno! Osmiměsíční práce v háji, o penězích se raději nezmiňuji.

Image

A protože to vlastně vůbec nebyla naše vina, tak se 22.12. dostavil do Prahy pan Calvet (ředitel a hlavní komisař kamionů), aby nás uchlácholil. A protože jsme se nedali snadno chlácholit a nepustili ho bez řešení, tak šalamounsky rozhodl, že auto může jet, ale jako LIAZ!!!! Řeklo by se : snadná pomoc ! Vyměníme písmenka na masce a je to ! Ale ne!! Kabina musí být značková! A tak se dívejte na obrázky, ilustrující, co se začalo ve vepříně u Sedlčan dít. Představte si, že máte Octavii a někdo vám přikáže, že máte karoserii vyměnit za VW. Koupíte ji holou, plechovou někde u všech čertů a máte na to týden mezi svátky, kdy je všude zavřeno, nikdo nic nedělá a každý se těší na veselé Vánoce. Opět vyprávění urychlím. Závodní auto vyjelo dnes, tj. 30.12.2007 , jako soutěžák LIAZ. Celkem asi dvacet lidí to táhlo ve dne v noci, snad jenom s vyjímkou několika hodin štědrého večera. Za tu dobu si možná stokrát pomysleli, že to prostě nejde stihnout, ale drželi. Jo jo . Auto je už v Olomouci, kde Marek Spáčil ladí detaily, aby na Nový rok ve 14.00 mohl slavnostně vyrazit z náměstí směrem na Lisabon.

Martin Macík si líže rány a snaží se zrekreovat před nejtěžší soutěží na světě. Inu , sportovní příprava jako řemen. A aby toho nebylo málo, tak se přidruží i nějaká ta chřipečka. No potěš Pan Bůh! Jedno ale vidím docela pozitivně. Zase po dlouhé době jsem měl pocit, že chlapi ještě nevymřeli a zlaté ručičky tu nejsou jenom legendou. A tak tedy hlavně dík všem, kdo se připojili, abychom to nemuseli vzdát kvůli nějakým úředníkům. Každý mechanik, který někdy v šest večer, nebo v šest ráno o Vánocích zabušil na vrata prasečáku a řekl: „kluci jdu vám pomoct“ by si zasloužil sedět v tom autě na startu v Lisabonu.

Josef Kalina 30.12.07