Get Adobe Flash player
Home

Dakar 2008 - písečná oslava velkého jubilea

Hodnocení uživatelů: / 4
NejhoršíNejlepší 

Image Je to tady, trasu letošního Dakaru už známe. Byla slavnostně oznámena na souběžných tiskových konferencích v Paříži a Lisabonu. 30. ročník je jubileum hodné pořádné oslavy a podle všeho právě takový také bude. 9273 kilometrů celkové délky a 5736 kilometrů speciálek je největší porce za poslední čtyři roky. Tak ryze pouštní a písečný charakter soutěže jsme zaznamenali naposled snad v roce 2004.

Trasa letošního (zvykněme si tomu následujícímu ročníku už říkat letošní) ročníku je typická, klasická, zdánlivě prosta novinek, ale opak je pravdou. Těchto protikladů bychom našli více: je velmi kompaktní, nezavádí soutěžící až na samotný východní cíp Mauretánie, ale přitom jsou speciálky velmi dlouhé. Je nejdelší za poslední léta, ale pokrývá snad nejmenší počet zemí v historii. A v neposlední řadě se vrací po letech do tradičního etapového města 80. let, do Saint Louis, po dlouhých 14 letech si soutěžící osahají dunové úseky u Nouhadibou. Plážovky si neužijeme jen v Dakaru, ale ještě v Maroku, kam může spousta turistů z Evropy dojet “po svých.“ Po letech nebude dojezd u Růžového jezera samostatnou etapou, ale pouze jako dojezdová speciálka etapy ze St. Louis. Pořadatelé raději uspořený den věnovali písečným galejím, což je pro samotné soutěžení jen a jen dobře.

Novinek je ale víc. Třeba zcela absentují křovinaté subtropické úseky s bujnou vegetací. Piloti kamionů se po loňských několikerých výměnách čelních skel a utržených zrcátek určitě nezlobí, nicméně efekt to znamená hned na několika frontách. Předně efekt bezpečnostní – z trasy zmizí spousta vesnic a s nimi i potenciál srážky s místním obyvatelstvem. Pořadatelé nemuseli investovat tolik prostředků do osvěty v hustě obydlených oblastech. Navigátoři se mohou soustředit na hledání cesty mezi dunami a ne bědovat nad bezvýchodností protloukání se africkým venkovem. Závodníkům výrazně ubudou zpomalovací pasáže s omezením rychlosti.

Image

Tak tedy, co nás čeká?
První portugalská speciálka je zcela nová a měří 120 kilometrů. Bude to regulérní etapa, kde časové rozdíly už nebudou jen v řádu jednotek minut. Druhá speciálka se bude odbývat v horách, bude totožná s tou loňskou, a tudíž se jí kamiony nezúčastní. Úvod marocké trasy je tradiční na ose Er Rachidia – Varzazát. Povede horami a kamenitými pistami se spoustou prachu, a proto nebude od věci mít zajímavou startovní pozici už z Evropy. Z Varzazátu se nepojede do Tantanu jako obvykle, ale jen do Guelminu, to je o kousek blíž. I speciálka je slíbena spíše technická, pomalejší a v horách, s trialovými úseky. Poté se ještě nepřesouváme do Mauretánie, čeká nás etapa do nedaleké Smary, a v ní už spousta písku, ba dokonce i krátký plážový úsek na marockém pobřeží.

Pak už začíná skutečný Dakar. Přes hraniční val vjedeme do Mauretánie a čeká nás nejdelší speciála až do Ataru. Rychlá etapa nabídne písečné duny v závěru, ale v bivaku se budeme muset obejít bez asistencí. Ty pokračují až do Nouakchottu, kde bude den volna a kam nás zavede další drakonická písečná speciálka o délce 450 kilometrů.

Volný den jistě všichni uvítají, naposled jsme ho tu strávili předloni. Přichází totiž rozhodující část závodu, těžký písečný pětiboj, tedy pět etap za sebou v těžkých píscích se speciálkami o délce 400-550 kilometrů. Přes Nouhadibou se soutěž vrací zpět do Ataru a odtud po už klasické trase do Tidžiky. Z Tidžiky do Kiffy to není daleko, ale pořadatelé vlní trasu speciálky skutečně technickými písky. Následovat bude jediný okruh, tedy loop stage. Ten nás zavede na jeden z vrcholů letošního ročníku, a to na legendární průsmyk Nega. 400kilometrový test se startem a cílem v mauretánské Kiffě bude jedním z těch skutečně rozhodujících.

Věřili byste, že z Kiffy to budou k Růžovému jezeru jen dvě etapy? V minulosti to bylo na čtyři dny. I etapa do Saint Louis bude s převahou písků a snad jen zde hrozí zvýšené množství průjezdů vesnicemi. Závěrečný den nás čeká jen spojovačka do Dakaru a závěrečný plážový test. Takhle intenzivní trasu jsme na Dakaru dlouho neměli. Bloky těžkých maratónských etap se zpravidla neprotáhly na tři dny, letos nás čeká hned devět etap písečných galejí za sebou.

Na závěr několik zpráv, které by neměly zapadnout. Pořadatelé reflektovali na vynikající zkušenost s umístěním startu soutěže v Portugalsku stejně jako na nadšení domácích fandů a přiklepli Lisabonu status startovního města i pro rok 2009. Zároveň zveřejnili startovní listiny, v nichž nechybí nikdo z hlavních favoritů, známých z minulých let. Startovní čísla sice v seznamu chybí, ale řazení posádek za sebou jasně napovídá, že Tatra Aleše Lopraise ponese číslo, které měla už při slovenském testování, tedy 502.

A kdo budou tedy ti hlavní soupeři? Kamaz vyjede v nejsilnějším možném složení, tedy s trojicí Čagin, Kabirov, Mardějev. Nemůže chybět silná holandská ekipa rodinného klanu de Rooyů s vozy Ginaf/Iveco. Hans Stacey na Dakar přiveze ještě větší tým než vloni, hned se čtyřmi závodními kamiony. Vysoké ambice bude mít i tovární tým Ginaf s piloty Van Ginkelem, Kiesem a Van Vlietem. Nelze zapomenout na tatrovky Tomáše Tomečka a Andrého Azeveda, ba ani na naše dávné soupeře Hanse Bekxe s Dafem, otce a syna Sugavarovy s Hiny, tým Martina Macíka nebo na skvělého Rakušana Johanna Reifa.

Účast kamionů je nejvyšší od roku 1992 a čítá rovnou stovku strojů, tedy úplné kapacitní maximum. K tomu 265 motocyklů a čtyřkolek a 200 osobních aut.

Jiří Vintr
Loprais Tatra Team