Liberec (h)Není častým jevem, že jezdec nejdříve vybojuje evropský titul a teprve poté útočí na domácí triumf. Trucktrialista Pavel Cacák to "vzal" skutečně v opačném gardu. V roce 1997 vyhrál evropský seriál se spolujezdcem Jaroslavem Fišerem, o rok později vítězství obhájil se současným navigátorem Pavlem Bernáškem. Letos by chtěl konečně usednout i na český trůn. Na tuto nepříliš obvyklou cestu jste se vydal cíleně? "Vyplynulo to z dané situace. Preferovali jsme evropský seriál, ale chtěli jsme samozřejmě uspět i doma. Termíny však vzájemně kolidovaly, a tak jsme neměli šanci do boje o český titul zasáhnout. Letos se však zdá, že kalendáře, pokud tedy nedojde ke změnám, se krýt nebudou, takže se pokusíme konečně vyhrát i doma."

Váš vůz už něco pamatuje. Bude na takový cíl stačit? "Tak to opravdu nevím. Naše Praga je vlastně stejná už od roku 1994, kdy jsem začal závodit. Je to sériové auto s objemem motoru pět litrů s výkonem 125 kW, má 24 kvaltů dopředu a stejně tak dozadu. Máme k dispozici tři režimy - plazivý, terénní a silniční a samozřejmě redukce a uzávěrky diferenciálů. Pro letošní rok jsme vůz zúžili, takže kola trochu vybočují. Jinak budou ve startovním poli určitě kvalitnější stroje, ale na lepší techniku momentálně nemáme. Tovární podpora bude čistě materiální včetně servisu, což je pro nás důležitá jistota. Peníze si ale musíme sehnat sami. Do budoucna bychom chtěli jet s novou pragovkou ve třídě S3." Jak jste se vlastně k trucktrialu dostal? "Pracoval jsem v Pragovce ve zkušebně a občas jsem se s vozem tajně svezl. Jednou jsme ho vzali do lomu a zjistili jsme, že by to šlo. Navrhli jsme to vedení, ale na dva roky to usnulo. Pak se to oživilo, našli jsme si auto a začali závodit. V roce 1994 jsme startovali ve třídě P1, tedy v prototypech, ale technika se speciálními úpravami je dost poruchová, tak jsme v další sezoně přestoupily do kategorie S2, ve které pojedeme i letos." Kolik je vlastně v trucktrialu tříd? "Startovní pole je rozděleno do pěti sériových a dvou prototypových kategorií. Zde nerozhoduje objem či výkon motoru. Záleží na rozvoru a rozchodu kol a počtu náprav." Jaká je konkurence v Evropě a v domácím šampionátu? "Pořadateli evropského seriálu jsou Němci, takže si sekce staví často na sebe. Jsou také nejsilnějšími soupeři. Vozy Unimog jsou skutečně kvalitní. Velmi dobře jedou i Rakušani, Francouzi a Španělé. V místech konání často startovní listinu doplňují domácí posádky, takže se to často mění. Doma se vlastně ve všech třídách sejde kolem 20 aut." Jak velký je divácký ohlas? Trucktrial je na dívání vděčný sport, takže na návštěvnost si nemůžeme stěžovat. Pokaždé jsou k vidění kotrmelce, na které diváci čekají, navíc fanoušek je v přímém kontaktu se závody. Může si auta osahat, pohovořit s jezdci, protože při trucktrialu neexistuje nějaké uzavřené depo. Při závodech jsou diváci prakticky těsně u trati a mohou vše sledovat z bezprostřední blízkosti." Patříte mezi posádky, které tradičně předvádějí karamboly? "Řekl bych, že jezdíme dost decentně a příliš často "neležíme". I když si dobře pamatuji, jak jsem udělali kotrmelec vzad a příjemně mi nebylo. Narazil jsem si bolestivě žebra. Bylo to, jako když byste si vzali na záda pětitunový batoh a kouleli se s ním. Ale jsou skutečně posádky, které během víkendu položí vůz i několikrát, ale naštěstí v tomto sportu k vážným zraněním nedochází." Jak se s takovým autem dopravujete na závody mistrovství Evropy? "Ze začátku jsme jezdili na závody po ose. Třeba i do Litvy a do Španělska. Na závod jsme si vlastně vyndali jen zavazadla a šli na start. Jednou jsme přijeli, vyhráli a vydali se zpět 2500 kilometrů domů. Ostatní si ťukali na čelo a koukali na nás jako na exoty. Nyní už se přesunujeme jako "profíci". Sehnali jsme starý autobus Škoda RTO, to je takový ten kulatý, který jezdil v 60. a 70. letech, uřízli jsme ho a je "vystaráno". Všechno je zkrátka otázkou peněz." Co vás tedy letos všechno čeká? "Je to celkem sedm závodů mistrovství Evropy. To startuje 26. a 27. května ve Španělsku v Alarrás. Pak seriál pokračuje ve Francii, Rakousku, Maďarsku, Nizozemí, Německu a poslední závod se pojede u nás v Mohelnici u Olomouce 25. a 26. srpna. Domácí šampionát by se měl skládat ze šesti podniků, takže toho bude celkem dost." A jak je to s volným časem, zbývá vám místo na zábavu? Vždycky jsem díky tátovi tíhnul k horským radovánkánkám - na lyžích už jsem byl "doma" od tří let a o pár let později jsem se na Špindlerovské červené sjezdovce rozkatil, že proč zastavujeme a kouskujeme už tak dost krátkou sjezdovku, když ji můžeme jet hezky v kuse... Se sjezdovkami se u nás vždycky kombinovali běžky asi tak půl na půl. Mám hory moc rád a jezdím do jedné krásné chaloupky vysoko na hřebenech daleko od shonu a technických vymožeností - není tam elektřina a křištálová voda teče do korýtka a večer vás její bublání krásně uspává. . . . . . Uplně dokonalé je, když s vámi je tam sama nějaká prima slečna. . .. Jůůůů ! ! Na běžkách se mi povedlo dvakrát vyhrát přebor Prahy ale víc než závodění na nich mi baví ježdění po zasněžených Krkonoších. Sjezdovky jsem vyměnil za snowbitch v roce 86 - to kouzlo mi už nepustilo. Plácali jsme se s laminátem po sklepech a garážích a stavěli si prkna sami - a pak ten pocit, když na vlastnoručně vyrobeném prkně a vázání točíte dlouhý oblouk v nekonečném prašanu.. - Je to skoro lepší než Ženy (ale to tam asi nepište). Ano, pro trial je určitě duležitý cit pro rovnováhu - takže trénuji vlastně celý rok. Přes léto přidávám ještě dalšího koníčka - cyklistiku. Doma v pokoji visí pět kol (silniční i horská ). U strýčků na Rozkoši (jezero pod Orlickými horami ) máme takovou základnu pro windsurfing - ve stodole tam stojí pár prken a visí něco plachet a čekají na vítr... ... Za bezvětří pak vyjíždím ve svém úžasném růžovém cabrioletu najehož zdokonalení průběžně pracuji. Mým oblíbeným scénářem je např. : dopoledne surfík na vodě, pak cabriem s přítelkyní do hor a odpoledne snowbič na firnových polích - nejlíp je tohle provozovat na přelomu květen - červen. Čechy se mi moc líbí - máme krásnou zem a určitě bych neměnil ! S trialem mi ubylo dost mého volného času a trochu mi to změnilo život - ale něco za něco - bez Pragovky bych byl těžko dvakrát mistrem Evropy. Za použití zdroje: praga.cz / motosportcz.cz

(Všechny články v kategorii Telefonica-Dakar 2003) (Videa z Telefonica - Dakar 2003) Hlavním partnerem portálu Dakar.cz je internetový obchodní dům Hocker Zippo zapalovače klasika on-line Karnevalové kostýmy a masky pro karneval | Svítidla a osvětlení

< Předchozí		Další >