V sobotu, jak jistě víte je na Dakaru den volna a tak všichni co mají ruce opravují co se dá, všichni dohání zameškané. Mezi nimi taky novináři dodělávají resty a posílají a píší a nahrávají ostošest. A mezi nimi i já, dodělávám, co jsem dosud nestihl. A tak v osm večer ulehám a chystám se odpočinout. Když něco kolem půlnoci přijde mail. A ten si musíte přečíst!!! Co nejdřív! A tak sedám k notebooku a ....

Dakar – peklo na zemi!

A zvláště pro nováčky… Ano i my jsme si museli tak zvaně hrábnout až na dno, ale zaplať pánbůh (no, ten nám na Dakar asi žádnou korunu nepřidá, ale buďiž – říká se to), jsme stále v závodě!!!

Včerejší etapa, myslím že sedmá, už to přestávám vnímat, vedla ze Zoueratu do Ataru. Pro nás málem skončila na 85 km, kdy se naše Pajero zastavilo s naprosto spálenou spojkou. Za 5000 EUR vám ji vychválí, že je to to nejlepší pod sluncem a že karbon je prostě nezničitelná věc, ale stalo se…
Už start byl zajímavý neboť prudký vítr nepřestával a naopak na planinách Sahary spíše zesiloval a měnil se v pravou pouštní bouři. Nic naplat, času málo… je jedenáct dopoledne a víme, že že další den je volný a tak máme ještě nějakou šanci zabojovat… S minimem nářadí (díky pane Leathermane za váš vynález nástrojového nože!!!) jsme měli ve čtyři odpoledne převodovku venku!

Možná se to zdá jako sranda, ale uprostřed Sahary, když si lehnete pod auto a máte za chvíli opískované úplně vše, to fakt není sranda. Sundat ochranou duralovou lyžinu, demontovat všechny přívody a zpětné hadice od chlazení, kardany, uvolnit řadicí páky atd, atd… Chyběli nám imbusové klíče, ale naštěstí o necelý kilometr zpět zůstala stát jedna buggy, když okolo nás projelo tzv. koště – tedy náklaďák, který zametá trať a stahuje odpadlíky (museli jsme podepsat reverz pro pořadatele, že chceme zůstat u auta na pospas svému osudu), řekl nám její pilot, že v ní imbusy má a že si je samo můžeme půjčit.

Super, vydali jsme se na výlet a během půl hoďky jsme byli zpět s kufříkem nářadí. To už padla noc a nám chybělo světlo. Rozhodli jsme se pokračovat se svítáním. Oprava spojky se provizorně povedla a v devět ráno jsme vyráželi. Byli jsme si vědomi, že musíme absolvovat kompletní trať, abychom nevynechali všechny GPS body a kontrolní stanoviště. Na nich samozřejmě již nikdo nebyl, ale v autě je „iritrak“ a na něm vše zaznamenáno. Byl to tvrdý oříšek, ale ve čtyři odpoledne jsme po zdolání rozježděných dun a velbloudí trávy dorazili do bivaku.

Po jednáních s organizátory to vypadá, že budeme moci ráno startovat do další etapy! Možná tím jen prodlužujeme naše trápení, ale zkusit se to musí. Proto jsme tady! Bohužel závodní technika je nevyzpytatelná, ale my to nevzdáváme.

Včerejšek a dnešek nám ubral dost fyzických sil, ale myslím, že nás psychicky naopak hodně posilnil. Pokusíme se dnes co nejvíce naspat a zítra bojovat dál. Bude to ze zadních pozic, bude to těžké, ale stále žijeme a to je hlavní. Držte palce, budeme to potřebovat!

Z Ataru se loučí a doufá v další zprávy z Nemy (pozítří – neboť bude zítra v Tichitu den bez asistence a nebudu mít přístup k netu a notebooku)

unavený Míla Janáček, který pozdravuje do Čech za celý tým OffROADSPORT CZ

(Všechny články v kategorii Telefonica-Dakar 2003)

(Všechny články v kategorii Telefonica-Dakar 2004)

(Všechny články v kategorii Telefonica-Dakar 2005)

(Všechny články v kategorii Euromilhões-Dakar 2006)

(Videa z Telefonica - Dakar 2003)

Hlavním partnerem portálu Dakar.cz je obchodní dům Hocker.cz

Zippo zapalovače klasika on-line Karnevalové kostýmy a masky pro karneval | Svítidla a osvětlení

< Předchozí		Další >