Dnes byla na programu 338 km dlouhá etapa, z nichž 286 km tvořilo rychlostní speciál. Ten startoval z bivaku v Ksar Ghilanne a měl podobný charakter jako včerejší etapa, jen s tím rozdílem, že v něm nebyly písečné etapy a dunová pole. Vedla po tvrdých kamenitých cestách opět plných výtluků, děr a příčných výkopů.

Vojta opět neustále hlásil „dangery“, Tatra a my s ní jsme schytávali jednu ránu za druhou. Místy se trať napojila na asfaltovou cestu, z které pak opět uhnula ven. Tyto úseky byly zabezpečeny místní policií, takže se jimi dalo projíždět bez problémů na plný plyn.

V závěru etapy na nás ale čekala dvě nepříjemná místa, na která nemáme, a dlouho nebudeme mít ty nejlepší vzpomínky – soliska. První jsme museli projet napříč, druhé (asi 5 ti kilometrové) jsme objížděli krajem. V tu chvíli by se v kabině napětí dalo krájet a nikdo z nás snad ani nedýchal. Úplný závěr etapy již vedl po mořském pobřeží, kde byl i cíl. Tady jsme vjeli do cílové brány, sundali přilby, vytáhli českou vlajku a vylezli ven z kabiny. Cyril Neveu nám všem poblahopřál a Tomovi předal šampaňské. První sprška „bublinek“ patřila samozřejmě naší tatrovce, která nás k vítězství dovezla.

Po odjezdu z prostoru cíle nás ještě čekalo asi čtyřicet kilometrů do Djerby, kde jsme Tatru odevzdali do závěrečného Parc fermé, odkud si ji vyzvedneme až večer. Odtud jsme se již přesunuli do hotelu. V devět večer je plánováno slavnostní vyhlášení vítězů.

Zítra brzy ráno se přesuneme do přístavu v Tunisu, odtud pak trajektem ve 12.30 do Marseille a v pondělí po vylodění se vydáme domů k našim blízkým a přátelům.

LRT.CZ