Tento víkend se jel v okolí města Dabas první závod Maďarského šampionátu CCR. Náš tým se ho nakonec po komplikovaných přípravách do čtyr do rána zúčastnil v plném obsazení tří vozů Mitsubishi Pajero Di-D ve třídě T1/4 (speciály s dieselovými motory).

Závod Adrienn Gombi Kupa se skládal ze sedmi RZ a byl věnován památce László Lamboye, jezdce maďarského cross country, který nedávno podlehl těžké nemoci. Rychlostky o délkách 45 až 72 km byly vedeny vesměs po vojenském prostoru v okolí města a díky mírné zimě se jelo na suchém či vlhkém pískovém podkladu. Tedy na loňské sněhové a bahnité řádění jsme mohli v klidu zapomenout. Škoda, těžký písek a dlouhé vlnité úseky hrajou do noty spíše výkonným benzínovým vozům s delším rozvorem, ale jezdíme s tím co máme! Menší výkon kompenzujeme nasazením a krátké auto je o něco obratnější v technických pasážích.

Náročná trať si vyžádala několik objetí v podobě odpadlých vozů a řady technických problémů. Naše Mitsubishi jela bez vážnějších závad a tak jsme se v průběhu soboty s přehledem drželi na solidním třetím místě absolutně se ztrátou necelé minuty na Istvána Gála (23 Zapletal / Janáček). Ani druhá posádka (24 Pořízek / Korejz) si neveda špatně a po sobotě jim patřilo páté místo se ztrátou pár minut na čtvrtého László Palika. S novým vozem se seznamovala naše třetí posádka (25 Procházka / Studený) a tak jela, hlavně zezačátku trochu opatrněji. Nicméně každou RZ se Petr zrychloval a tak se dá dobudoucna očekávat, že bude pro ostatní jezdce minimálně vyrovnaným soupeřem. Jejich postup startovním polem vzhůru bohužel zastavila hodinová penalizace, neboť se jim vybily baterie v GPS a neměli zaznamenánu část RZ. Taková jsou bohužel pravidla.

V neděli jsme se ještě snažili zaútočit na druhé místo Gála, zatímco vpředu jezdil neohroženě s velkým náskokem Sandor Kis. V první 72 km dlouhé RZ, která se jela v opačném směru jsme z 50 vteřin náskoku ubrali celých 39 a tak jsme si řekli, že se pokusíme v závěrečné 47 km dlouhé RZ stáhnout i zbývajících 11 vteřin. Za námi byl již s odstupem 6 min. Palik a tak jsme jeli opravdu na hraně. Celou zkoušku jsme jeli ve skvělém tempu a asi by to i vyšlo, nicméně 1,5 km před cílem nás pravá zatáčka vynesla mimo ideální stopu a z celkem nevinné situace se pro nás stal velký problém. V trávě byla ukryta hluboká písčitá jáma, která náš vůz na místě zastavila. Měkký písek okamžitě auto uvěznil a nám se ve vteřině rozplynul sen o druhém místě.

Naopak začal boj o to vůbec zůstat v závodě. Vyproštění vozu bylo nekonečné, ale nevzdávali jsme to. Po dlouhých minutách se jej podařilo dostat za pomoci druhého vozu ven a my pokračovali do cíle. Po dlouhém počítání zněl verdikt přísně. O tři vteřiny jsme se propadli na 4. místo absolutně. Nicméně i tak se nám podařilo zvítězit ve třídě T1 diesel. Navíc Zdeněk Pořízek byl pátý absolutně a tedy i druhý v dieselech. Prakticky vzato by se tento víkend dal hodnotit jako úspěšný start do sezóny. Vozy i přes málo času na přípravu držely skvěle. A všechny posádky dojely do cíle.
Do dalšího závodu – Italian Baja (15. - 18. 3.) budeme mít doufemje více času na přípravu našich vozů. Ten náš kromě kosmetických změn dozná i úprav na podvozku a dalších komponentech. Mimo Maďarského CCR se budeme letos soustředit opět na Mezinárodní pohár BAJA, vybrané závody Světového poháru a samozřejmě domácí český mistrák.

Míla Janáček
foto: www.digitalsport.hu