Šestá etapa druhého ročníku Silk Way Rally se jela z Astrakhanu do Elisty. Po stočtyřech kilometrech spojovací etapy čekalo na zbývající posádky třistadevadesátčtyři ostrých kilometrů, po jejichž absolvování následoval dvoukilometrový dojezd do bivaku v Elistě.

Etapa se jela v takzvaném Malém Mongolsku, tedy oblasti na západ od ústí Volhy v Kalmykii, malé to republice velikostí srovnatelné s Českem, avšak s pouhými třemistytisící obyvateli. Hlavním městem Kalmykie je právě v roce 1998 založená Elista, která je jako jediné město na světě kompletně dedikováno šachům. Než se však auta a kamiony dokodrcaly do cíle šestého dne, tak musely okusit další nemalou porci dun, písku, stepi a spleti cest. Samostatnou kapitolou se stala navigace, která výrazně promluvila zejména do průběžného pořadí v kategorii kamionů, kde suveréně kraluje trio kamionů Kamaz.

Petr Mikula a Ivan Novák startující v barvách Vinland Dakar Teamu dokončili etapu sice až na osmadvacátém místě, v celkovém průběžném pořadí však poskočila již na dvacátou příčku. Jak je to možné? Důvodem jsou zejména penalizace posádek, které sice dojely do cíle třeba i před Toyotou v českých barvách, ale následně obdržely penalizaci třeba za navigační chyby a nezískání všech potřebných kontrolních bodů.

Technické problémy se Mikulově Toyotě bohužel nevyhnuly ani v šesté etapě. Zpočátku šlo vše hladce a Mikula s Novákem jeli na hranici první dvacítky. Po sto kilometrech však nastal kritický okamžik. "Ozval se divný zvuk a během okamžiku jsme přišli o trojku a vzápětí i čtvrtý rychlostní stupeň," popisuje patálii Petr Mikula. "Situace to byla kritická, protože nám bylo jasné, že se jedná o problém s převodovkou." Úkol zněl jasně: dostal se za každou cenu do cíle. "Na dvojku jede Toyota maximálně 50-60 km/h," pokračuje dál Mikula. "Na pětku jsme přeřadili při několika sjezdech, ale 1200 otáček je v písku prostě málo a moc rychleji se místy stejně jet nedá."

Technický problém tedy donutil českou posádku absolvovat tři stovky kilometrů speciálky povětšinou na dvojku, což rozhodně není příjemné. "Jeli jsme na hranici toho co auto sneslo, ale zase jsme to nechtěli přehnat," dodává navigátor Ivan Novák. "Díky tomu, že jsme museli jet pomaleji, tak jsme se alespoň vyhnuli většině navigačních nástrah. Přesto jsme jednou chvíli bloudili, ale neztratili jsme více než patnáct minut." Problémy působí navigátorům zejména stepní úseky, kde se není čeho chytit a často se jezdí na azimut. Roadbook mnohdy naznačuje jízdu po cestě, pokud jich však vede paralelně několik vedle sebe, tak to může být problém v okamžiku, kdy se takové cesty začnou vějířovitě rozestupovat.

"Jsem šťastný, že jsme to dnes nakonec dali a dojeli až do cíle," uzavírá dnešní účet Petr Mikula. "Převodku přes noc kluci nejspíš vymění, teď už by byla škoda nedojet do cíle. Důležité také je, že jsme zatím nasbírali všechny průjezdní body. Jedinou kaňkou na kráse tak zůstává penalizace za nedodržení časového limitu v jedné z předchozích etap. Jedeme dál a zkusíme ještě zabojovat.

Ladislav Lála