Aleš Loprais zajel ve čtvrté etapě zatím nejlepší výsledek na Silk Way Rally. Druhým místem v etapě porazil de Rooye a Mardějeva a po potížích Čagina se dostal na celkové třetí místo.

Všechny kamiony startovaly do etapy brzy ráno podle pořadí dojezdu předchozího dne, se všemi osobními vozy, tedy nezvykle brzy podle dakarských měřítek. Přeci jen zde chybí kategorie motocyklů, která startu automobilů předchází. Aleš do ní vystartoval jako pátý kamion. V polovině speciálky byl čtvrtý, o pouhých 14 sekund před hlavním rivalem Mardějevem, jenž ho včera přeskočil v celkovém pořadí. Od startu vyrazil vpřed i Kabirov, ale nejlepší čas si na CP1 připsal Čagin, který po včerejším výkonu týmového kolegy cítil určité ohrožení, nicméně odstupy mezi vedoucí trojicí byly zcela bezvýznamné.

Kabirov vydatně přidal do kroku ve druhé polovině etapy, která, ač v ní byly avizovány písky, nepřinesla žádné zpomalení. Naopak, vyhrál mezi kamiony, zajel opět pátý nejlepší čas mezi všemi auty a jeho rychlostní průměr atakoval hranici 105 km/h. Aleš Loprais se dokázal ve zbytku etapy odpoutat nejen od Mardějeva, ale sjížděl i Gerarda de Rooye a v cíli si připsal druhý nejlepší čas, který znamenal dosud nejlepší etapový výsledek na Silk Way Rally a Alešův nejlepší etapový výsledek na velkém maratónu od vítězství v etapě do Tambacoundy na Dakaru 2007.

Zásadní změnu v celkovém pořadí znamenal Čaginův problém, když ruský jezdec kilomentr před cílem speciálu utrhl kolo. Podle týmové heirarchie u něj zastavil Mardějev, ale i ten se posléze dal do pohybu a dojel etapu s půlhodinovou ztrátou na Aleše Lopraise. Týmová pomoc "sborné" je tedy zajišťována posádkami dále v pořadí. Čagin se nakonec dostal do cíle se tříhodinovou ztrátou a propadl se až na devátou příčku absolutně. Vzhledem k výkonům týmu Kamaz a teprve polovině odjetých etap, kdy ty nejtěžší stále ještě na závodníky čekají, není z boje o první pětici vůbec odepsán.

Aleš Loprais byl v cíli etapy pochopitelně spokojen: "Po včerejším infarktovém závěru nám štěstí přálo i dnes, odjeli jsme etapu zcela naplno bez zaváhání. Musím to zaklepat, ale zatím jsme na rallye neměli ani defekt pneumatiky. Moc bychom si přáli, aby to ještě chvíli vydrželo. Etapa byla nádherná, se vším, co má maratónská etapa mít. V první části byla nesmírně rychlá, technické pasáže plné kamení nám zase připomínaly Maroko, bohužel i v nemožnosti předjet pomalejší osobní vozy. Vždyť nejlepším kamionům se tu daří, Kabirov dojíždí hned za Volkswageny a i my zajíždíme časy stabilně v první desítce. Místy fungoval špatně sentinel a předjíždění pomalejších osobních aut bylo nesmírně nebezpečné. V oblacích prachu bylo opravdu snadné něco přehlédnout, často bylo třeba auto zašlápnout i ze 130kilometrové rychlosti na nulu. Vybrali jsme kvůli tomu několik děr, ale auto se zdá být zcela v pořádku. Nakonec možná právě na to doplatil Čagin, bylo to jen krátce před cílem etapy. V průběhu dne jsme vůbec nestavěli, pouze nás znervózňoval dunivý pazvuk z uvolněného sání na kabině. Dělalo to rachot a báli jsme se, že půjde o něco vážnějšího, ale je to banalita."

S průběhem a organizací rallye je Aleš velmi spokojen: "Krásné prostory pro závodění i fungující organizace. Bivaky jsou dobře zařízené, catering se nám líbí a nechybí ani fungující sociální zařízení. Je nás tu méně než na Dakaru, a tak je na všechno více místa. Brífinky probíhají v dakarském duchu, vede je osobně Semjon Jakubov a s ním i Frederic Lequiein, kterého známe z Dakaru. Jedeme celou dobu naplno a využíváme možností vozu, spotřeba jde ve špičce až na 130 litrů nafty. Teploty se sice pohybují kolem 35 stupňů, ale v nastavení chlazení agregátu jsme došli tak daleko, že s vedrem problémy nemáme."

Jiří Vintr