Šestnáctý rok slavila letos Italská baja. V minulosti byla zařazena do Světového poháru, dnes je jedním z pilířů mezinárodního FIA poháru baja. Vše se vyvíjí v čase a i tento podnik se za poslední léta mění.

Bohužel kvalitativně dolů. Letos se jezdilo jen na jednom úseku, což ale zase na druhé straně bylo dáno několika faktory. Tak především vysokým stavem vody v Tagliamentu a nízkým stavem posádek. Spojení dvou plánovaných úseků tak bylo logickou reakcí na vzniklý stav. Terén, který byl některými našimi jezdci v minulosti klasifikován jako likvidační, si letos posádky vesměs pochvalovaly. Úzké šotolinové rovinnaté cesty a tradiční cesta kamenitým korytem s brody.

Pořadatelsky slušně zvládnutá soutěž, organizačně taky. I když bylo vidět v dnešním „krizovém“ ovzduší slušnost v přístupech k soutěžícím, ve snaze nepřijít o jejich přízeň. Jediné, co budilo úsměv, byl tristní briefing. Harmonogram soutěže byl dodržen a počasí, na rozdíl od Česka, příznivě slunečné. Dojem kazil jen studený vítr.

Soutěž se vyvíjela podle papírových předpokladů popsaných na našich stránkách. Gadasin si jel vlastní soutěž, bez jakýchkoliv ataků ostatních soupeřů. Ti měli na předloňského vítěze Italaian Baji hned od začátku dvouminutovou ztrátu. (Vloni ho Nasser Al Atiyah šťouchl do zavlažovacího kanálu). Zapletal byl trochu zaskočen technikou, se kterou na něj vyrukoval Van Deijen (MPR 13), ale především v přímém nedělním souboji obstál a uhájil druhé místo o 55 vteřin. Smíšené posádky Offroad – centra Praha vstoupily do soutěže s velkou vervou. Janeček s Navrátilovou ( Toyota LC 120/T2) byli obdarováni penalizací hned v úvodu soutěže za procedurální chyby. Chytka s Šablovou na jedenáctém místě v prologu našlápli do soutěže s vervou. (Toyota 80/T1). V následující SS však ztratili 25 min, když museli opravovat na trati. V té chvíli přestala být zajímavá absolutní klasifikace a snažili se uspět alespoň ve své třídě T1/diesel, ve které doposud vedli. Po kolostřešní kreaci na třetím úseku pokračovali v útoku na dieslové stupně a v následných úsecích třídu jednoznačně vyhrávali s náskoky 5 minut na druhé.(Absolutně deváté časy) Poslední úsek přinesl další technický problém v podobě prasknuté přední šavle. 40 posledních kilometrů jeli s poměrně špatně ovladatelným vozem. Dosáhli tak jen na třetí místo ve třídě a devatenácté v absolutním hodnocení.

Jiří Janeček si nevedl špatně, posbíral však několik trestných minut za pozdní příjezdy do ČK. To mu nedovolilo dosáhnout na lepší, než páté místo ve skupině T2.

Podle slov OffroadSportu.cz to byl závod do poslední minuty.

Po prvním dnu jsme ztráceli na Borise Gadasina několik minut. Bylo nám jasné, že pokud neudělá nějakou zásadní chybu, nebudeme schopni ztrátu dohnat. O to více jsme se soustředili na udržení druhé pozice. Tonnie začínal stupňovat úsilí nás dojet! Mirek se nenechal rozhodit a maximálně soustředěnou jízdou bez jakýchkoli chyb nedával Tonniemu šanci.

Dramatická situace byla před poslední RZ. Náš náskok byl pouhá 1 min. 25 vt.!!! bylo jasné, že poslední RZ nebude udržovací, ale opravdu stíhací! Zajeli jsme náš nejlepší čas ze všech rychlostních zkoušek.

V cíli jsme s napětím očekávali, až komisař napíše výsledný čas na tabuli. Tonnie byl sice rychlejší, ale jen o 30 vteřin! Takže 2. místo jsme udrželi s celkovým náskokem 55 vteřin na třetího T. van Deijne s Mitsubishi Pajero Evo MPR13 (o tři generace modernější auto než naše L200)

Závěrečný ceremoniál v na nádherném historickém náměstí SAN VITO al Tagliamento jsme si užili. Italští pořadatelé šampaňským nešetřili a tak „ stříkací bitva“ na stupních vítězů chutnala skvěle a všechny vítězné posádky odjížděli v totálně promočených kombinézách.

Marek Chytka a OffroadSport.cz