Zdravím vás všechny z hotelového pokoje před tím, než se všichni vydáme na zahajovací společenský večer a první povinný brífink prvního či spíše nultého ročníku Central Europe rallye 2008. Jak jsme se zde v hlavním městě Maďarska ocitli asi všichni víte – tento „malý evropský Dakar“ startuje tradici závodů, které pořadatelská organizace A.S.O. připravila pro příznivce rallye.

Jak rovněž víte, z našeho týmu se sem vypravila pouze jedna závodní tatra Andrého Azeveda a doprovodný vůz, za jehož volant usedl Petr Vodák. Ovšem celkově tým zde v Budapešti čítá rovných sedm lidí, což zase tak málo není. Kromě závodní posádky a Petra doplnili jeho řady fotograf Pavel Jelínek a kuchař a pomocník výpravy Petr Martinec (pokud vám shoda jmen přijde nápadná, ano, je to můj bratr – Peťa je v tomto ohledu již několikaletým spolupracovníkem týmu, který se stará zejména o catering při testování na Slovensku, letos jel s námi do Lisabonu a protože zde na rallye pořadatelé nezajišťují v bivacích jídlo, dostal to na starosti). A jak by řekli Angličani – last, but not lest – členkou týmu je Daniele Cheuvard. Je to brazilská novinářka, která přiletěla včera přímo sem do Budapešti. Nikdo jsme ji osobně neznali, s týmem teprve začíná spolupracovat, ale protože už zkušenosti z rallye má, aklimatizovala se a zapadla mezi nás velmi rychle.

Píšu tuto zprávu večer po přejímkách do závodu, nicméně začnu krátce u včerejší cesty. Po naložení osobních věcí a jídla jsme vyjeli z Kopřivnice po poledni a první zastávku jsme měli v Brně, kde se k nám přidal Pavel Jelínek (z jeho fotoaparátu pochází a bude pocházet většina fotografií, které od nás dostanete). Poté už nám nezbývalo než pouze ukrajovat kilometry směrem na Budapešť, kam jsme v poklidu a bez problémů dorazili po osmé večer. Ubytovali jsme se a z domácích zásob připravili piknik na hotelu. Touto společnou večeří náš včerejší program skončil.

Dnes ráno jsme vstali v sedm hodin a po snídani jsme se vydali do místa administrativních a technických přejímek. Čekáte-li nějakou senzaci, musím Vás zklamat. Matematicky vyjádřeno, byla to taková odmocnina dakarských přejímek – ať z hlediska počtu lidí, časové náročnosti a také přísnosti organizátorů. Odpadá spousta bezpečnostních opatření souvisejících s pohybem v poušti (nikdo nám například nekontroloval povinnou zásobu pitné vody, protože tady si ji v případě problémů půjdeme koupit do nejbližšího obchodu...). Zkrátka, celou proceduru jsme měli poměrně rychle a bez zádrhelů za sebou. Po zaplombování turbodmychadel jsme dostali od technického komisaře Fabiena Calveta razítko, že i Tatra je připravena do závodu a opustili jsme prostor přejímek směr parc fermé. Byť byl vzdálený 20 metrů, museli jsme absolvovat asi dvacetiminutovou spanilou jízdu městem a u budovy parlamentu jsme absolvovali svůj první průjezd kontrolním bodem, tzv. CP a dostali první razítko do karty. Pak už jsme dojeli do uzavřeného parkoviště a tím náš přejímkový program skončil.

Teď večer nás tedy čeká ještě brífink a zahajovací párty, ale hlavní program se rozběhne teprve zítra. Jsme zvědavi, jaký bude zájem ze strany obyvatel – viděli jsme dnes připravené pódium a spousta lidí se přišla podívat už dnes na přejímky. Zaregistrovali jsme hodně fanoušků z České republiky a to nás moc těší.

Jaromír Martinec, LRT, Budapešť 19.4.2008