Nový Dakar, nové zvyky. Jen párkrát v celé třicetileté historii závodu se přejížděla startovní rampa a závodní technika se poté vrátila do uzavřeného parkoviště. Přesně tak tomu bylo 2.ledna 2009, jela se v podstatě nultá etapa závodu.

Všichni závodníci vyjeli z parkoviště závodních strojů a vydali se na asi šest kilometrů dlouhou trasu na startovní rampu. Poté se zase stroje vrátili do UP. Buenos Aires má kolem 8 mil obyvatel, a mám pocit, že se snad všichni přišli podívat na karavanu Rally Dakar. Kolem trasy bylo podle odhadů pořadatele 500 000 diváků, ostatní mohli zahajovací ceremoniál sledovat v přímém přenosu v televizi. Celá akce trvala více jak šest hodin, zatímco první čtyřkolky se objevili na rampě v pět hodin odpoledne, poslední kamiony projížděli půl hodiny před půlnocí.

Bohužel se mi nepodařilo udělat žádné pořádné fotografie Ivoše na rampě, protože byl tak obklopen kameramany, že nebyl se svojí „mini“ motorkou vůbec vidět. Ivoš neskrývá obavy a nervozitu, neb právě, jak sám říká „odstartoval jsem zatím největší dobrodružství mého života“. Atmosféru nulté etapy si užívali i Jiří Janeček s Viktorem Chytkou, kteří jsou na rozdíl od Ivoše na Dakaru nováčky. Z fotografií, které vyfotil Jiří zpoza volantu závodního vozu, jsou vidět davy diváků, kterými se museli prodírat.

Aby podobnou atmosféru všichni zažili ještě jednou – 18. ledna na cílové rampě musejí zdolat notnou porci kilometrů a vypořádat se s nástrahami závodu a možná i sami se sebou. Ivo do první etapy startuje v šest ráno, Jiří s Viktorem v 9.26.

Vierka Kaštanová