Týdny nervozity a obav jsou ty tam. Tak nějak by se dalo charakterizovat to velké žuchnutí balvanu, který nám poslední měsíc nedával spát. Pro techniku jsme vyrazili jen jak to bylo možné a asi jen po zhruba 4 hodinovém spánku.

Všechny stroje se podařilo nastartovat, až na opakovaný vtip s baterií Davida Pabišky, která si opět vybrala své. Závada na článcích nedala žádnou šanci pojmout i jen tu nepatrnou energii.

Celá kolona se vydala do "asistenčního parku", který byl od přístavu Delta Dock vzdálen 110km. Jelikož máme nacvičenou jízdu v koloně (ze soustředění v Tunisku), tak jsme ji zvládli bez zaváhání. Navigací celého konvoje byl zvolen Pepa Kalina, takže jsme ani jednou nezabloudili :-). Celý tým a potažmo celé závodní pole, využilo a i nadále až do stratu bude využívat rozsáhlý areál místní University de Buenos Aires. Co se nám ovšem ve většině případů příliš nepovedlo, byl fakt, že nadšení ze znovunalezené techniky poněkud zaslepilo naší pozornost a slunečné počasí o teplotě 28°C, nás poněkud popálilo

Celý den jsme strávili přípravou techniky, protože 31.12. musí kamiony na finální administrativní přejímku a poté již budou veškeré závodní stroje uzavřeny v parc fermé (uzavřené parkoviště). Večer ještě nebyl plně k dispozici servis KTM a ani rezervní kola pro moto, které veze pořadatel, nám nechtěli vydat. Zapůsobila ovšem síla českého piva a i ten neoblomný se rázem stal beránkem :-) Jako tým jsme si poté udělali velký předstih, poněvadž jsme mohli přezout všechny naše rezervní kola 8 sad! a také přezout pneumatiky na motorkách, což ulevilo těžké asistenci Martina Kolomého, který měl dostatek prostoru a hlavně času, jak efektivně poskládat náhradní díly na svém kamionu.

Martin Pabiška