3. etapa začala 60 km přejezdem na start speciálky, která měřila 180 km. Těsně před startem měl Mirek pocit, že spojka odchází, tak jsme byli trošku víc nervózní. Nakonec celé auto perfektně vydrželo až do cíle.

Trať byla mnohem rychlejší než minulou etapu, pískové cesty, skoky, kameny, poměrně vysoké duny. Mirek vše zvládal s bravurou jemu vlastní. Na trati bylo 181 waypointů (bodů, které musíme projet), takže navigace, navíc ztížená velmi nepřesným roadbookem, vyžadovala naprosté soustředění. Právě minulý rok uteklo 3. místo našemu týmu díky penalizacím za neprojeté body.

Ale dojeli jsme do cíle bez ztráty kytičky! Ani jedna jediná minuta penalizace. Na druhého v celkovém pořadí jsme ztratili pouhých 12 minut. 1 místo zcela zaslouženě obsadil Yazeed Al RajhiI se skvělým navigátorem Matthieu Baumelem z Francie, který na Dakaru navigoval Chicherita. Yazeed je místní, písek opravdu umí, a jeho Nissan fungoval také bezchybně. Na 2. místě skončila britská posádka (se sídlem v Dubai) Mark Powell - Paul Richards na Honda Buggy.

Po dojezdu zpět do servisní zóny byly první tři vozy pečlivě prověřeny komisaři. Delší čekání na slavnostní vyhlášení se opravdu vyplatilo: úžasný velkolepý ceremoniál s ohňostrojem , živou kapelou a předávání cen z rukou prince Saud Bin Abdul Mohsen Bin Abdul Aziz, řada televizních štábů a fotografů.Následné pozvání ke slavnostní hostině bylo pro nás skvělou odměnou. Seděli jsme v čele dlouhého stolu, který se prohýbal pod obrovskými mísami, plnými místních specialit, po boku prince. Velmi příjemné! Stále jsme měli pocit, že jsme součástí natáčení nějaké pohádky.

V dalších dnech již jen připravíme auto na dlouhou cestu domů. Obrovské poháry, které jsme získali, pečlivě zabalíme a necháme v autě, takže se s nimi doma pochlubíme až tak za měsíc. Pohádka končí a my se již zanedlouho vrátíme do vlasti k načerpání nových sil k dalšímu závodění.

Tomáš Ouředníček