Zatímco čekáme na výsledky na dnešní 2. etapy, která pro českou (resp. brazilskou) účast v kategorii kamiónů nebyla zrovna nejšťastnější, přišla nám reportáž ze včerejší první etapy. Hezky se u vašich monitorů usaďte a přejeme příjemné čtení.

Vážení příznivci dakarské rallye

Zdravím vás z hotelového pokoje blízko Baia Mare před startem do druhé etapy Central Europe rallye.

Včerejší první speciálka byla krátká, ale intenzivní a předznamenala, v jakém duchu se asi pojede celá soutěž. Pořadatelé nás „protáhli“ vojenským prostorem asi 50 km od Budapešti a na něco přes 60 kilometrech jsme vystřídali všechny druhy povrchů, které takováto lokalita může nabídnout – od hlubokého písku až po přejezdy po tvrdých betonových cestách. Největší část však tvořila úzká písková cesta mezi stromy s hodně zvlněným povrchem. V praxi tento mírumilovný popis znamená, že se v kabině musíte pořádně držet (opět jsme se mohli ujistit, jak fyziky náročné může být „pouhé“ sezení) a raději mít zavřenou pusu, abyste si nepřekousli jazyk. To samozřejmě úplně nejde, ale z tohoto pohledu jsem já ve výhodě, protože na rozdíl od navigátora Maykela opravdu mluvit prakticky nemusím.

Jízda po takových roletách však především jednoznačně prověřuje podvozky a nastavení pérování závodních vozů. To se také konec konců ukázalo na celkovém pořadí, kde na prvních pěti místech skončily čtyři vozy s nezávislým zavěšením jednotlivých kol. Tipuji, že tento „souboj podvozků“ bude v podobném duchu pokračovat až do konce.

My jsme se svým umístěním spokojeni. André si přece jen musí na auto zvyknout, protože díky zrušenému dakaru až tady jede poprvé s upraveným vozem s motorem posunutým o 40 cm dozadu. Ovšem „chytá“ se velmi rychle, on s tímto zas takový problém nemá.

Po dojezdu speciálky na nás v jejím cíli čekal Petr Vodák, ale mohli jsme jen konstatovat, že žádnou potřebu oprav nemáme. Takže jsme se všichni i s naším doprovodným osobním vozem s kuchařsko-novinářskou posádkou na palubě mohli vydat na dlouhý přejezd do Rumunska. Po cestě nás velmi příjemně překvapil zájem místních obyvatel, kteří trávili nedělní odpoledne a večer u trasy spojovací etapy a skutečně si to užívali. Takže jsme celou cestu mávali a troubili – bylo to moc prima.

Přeji vám všem hezký den a děkuji jménem celého týmu za podporu nejen do dnešní „dvojspeciálky“.

Jaromír Martinec, LRT